ŽÁBA NA PRAMENI, o.s.
rozcestník hlavních aktivit a projektů
osvěta, vzdělávání, kulturní aktivity,
vyrovnávání šancí žen a mužů,
rozvoj občanské společnosti

Psychopati nám vládli vždy a za vysokou rozvodovost může antikoncepce, říká psychiatr Honzák 

07. 08. 2017, rubrika: Aktuality
 

Psychopati nám vládli vždycky, ale ti dnešní, na rozdíl od Karla IV., nepostaví univerzitu ani město, které vydrží 700 let, říká psychiatr Radkin Honzák. V rozhovoru pro INFO.CZ upozorňuje na to, že antibiotika jsou větší hrozba, než si většina lidí umí představit a že za nárůstem rozvodů může být i antikoncepce.

Má na vás vliv počasí?
Člověk si má umět užívat i pošmourno. To přijde, až když je člověku tak padesát. Čtyřicítka bývá průšvih, ale padesátka je fajn.

Čím to?
Ve čtyřiceti často nastává hlubinný přerod, řečeno jazykem jungiánů. Bylo to tak i u mě. Celý život jsem pomalu nezastonal, až mě ve čtyřiceti chytly žaludeční vředy. Můžou za to i planety. Obzvlášť Jupiter nebo Saturn umí pěkně pozlobit, když se odvrátí. Jupiter a Saturn, to jsou velké průšvihy. A ve čtyřiceti se odvrací docela často.

Ale mně se občas pošmourno líbí a padesátku vidím přece jen docela v dáli.
U vás jsou to teď takové záchvěvy, kdy zjistíte, že svět je krásný i z toho úhlu, který se nám běžně nelíbí. Člověk pořád hledá to lepší. Na to jsme byli nastaveni v samém našem základu, ještě když tu běhali dinosauři a než se nám vyvinuly emoce a kognitivní funkce. I měňavka to tak má. Viděla jste někdy měňavku?

Nemyslím.
To je takový mikroskopický fujtajbl, pořád to leze, takhle… I ona poleze od horšího k lepšímu. Když se necítí bezpečně, jde pryč. Stejně tak pokud nenachází žrádlo, půjde jinam. Obecnou vlastností života je, že pro sebe hledá optimální podmínky. A když je nenajde, tak se adaptuje. Na což vymysleli stres. Protože stres není průšvih. Stres je o adaptaci. O rvačce, úprku nebo přežití za krajně nemilých okolností. Stres není to, že na vás někdo řve nebo že nemáte peníze. Stres je to, co v tu chvíli běží ve vašem těle.

Jsme stejní jako, řekněme, před padesáti tisíci lety?
Jsme stejní, ale spousta věcí kolem se změnila. Předně se svět neuvěřitelně zmedicinalizoval. Medicína dnes nařizuje víc věcí než církev ve středověku. Nadělala lidem nemoci, vzala jim samostatné řešení. Nenarodí se dítě bez medicíny, neumře člověk bez medicíny. Kdybychom zastavili podepisování úmrtních listů, bude to horší, než když ve středověku vyhlásili zákaz pohřbívání. Kromě toho jsme za posledních padesát let tak změnili prostředí a životní styl, že o tom nemáme ani tušení. Tohle všechno je prolezlé antibiotiky (ukazuje na nápoje a zákusky na stole). A to jen proto, že Fleming měl v laboratoři binec, a tím pádem mu padala ze stropu plíseň na plotnu.

Před zneužíváním antibiotik ale varoval už sám Fleming v 50. letech minulého století. Podle WHO jde o druhý nejzávažnější globální problém současnosti, čili se o tomhle problému mluví.
Mluví, ale málo. A medicína s ním zatím neumí pracovat. Je to především chyba doktorů. Vynikající British Medical Journal nedávno popsal, že polovina britských doktorů předepisuje antibiotika dětem jen proto, aby jim daly pokoj matky těchto dětí. Čili zcela neindikovaně. Vloni v červenci vyšel v New England Journal of Medicine článek o tom, jak léčit rýmu a sinusitidu neboli nachlazení. Aspirin, horký čaj, vypotit pod peřinou, případně zábaly do prostěradla na sražení horečky. Přesně tak, jak se to dělalo dřív. Teprve když to po týdnu nepřejde, udělat stěry a zjistit, jestli tam nejsou nějaké ošklivé bakterie. A teprve pak uvažovat o antibiotikách. Kdežto vy vejdete do ordinace a ještě ve dveřích vyfasujete Klacid. Když truchlíte déle než dva týdny, že vám někdo umřel, dostanete antidepresiva. A samostatnou kapitolou je antikoncepce, díky níž si ženská vybere třeba úplně nevhodného partnera.

To zní docela divoce, skoro jako by antikoncepce mohla za dnešní vysokou rozvodovost…
V roce 1995 udělal zoolog Claus Wedekind zajímavý pokus. Vybral čtyři desítky mladých mužů a daroval jim trička, která museli dva dny a dvě noci bez přestání nosit. Žádné deodoranty, parfémy, nic takového. Pak jim trička sebral, strčil do identických krabic a pozval dívky, aby si vybraly, které tričko jim nejlíp voní. A ony si bezpečně vybraly tričko jim imunitně nejvzdálenějšího partnera, což je z hlediska evoluce nejlepší možná varianta. Dítě takových dvou lidí dostane dvě imunity. Pokud ovšem braly antikoncepci, vybraly si úplně špatně.

A já se ptám, nakolik tenhle antikoncepční zásah, který trvá 40 let, vede k tomu, že kavkazská populace, abychom nebyli za rasisty, začíná vymírat nejen v Evropě, ale i v 16 státech USA. Už i tam se rodí méně lidí, než umírá.

Co si myslíte o nevěře? Doporučil byste ji třeba místo antidepresiv?
Já si myslím, že je to jednak potěšení, a jednak, jak říkal jeden můj kamarád, vytvoříte si další dominantu průseru. A tím se vám ty ostatní průsery rozptýlí.

Čili vy souhlasíte s oním okřídleným rčením MUDr. Plzáka „Zatloukat, zatloukat, zatloukat“?
Tohle Harry – tak jsme mu říkali – nikdy neřekl. Své druhé ženě byl docela věrný. Já jsem ho měl hrozně rád. Byl na lidi strašně slušný a k tomu vtipný. A byl vysazený na deprese. Deprese, to bylo jeho. Zjistil třeba, že chemické složení methylenové modři, což je obyčejné močové dezinficiens prodávané v lékárně, je podobné antidepresivům. Ta tu ovšem před rokem 1989 nebyla. Takže Harry začal krmit pacienty touhle modří, a to až do té míry, že se v noci počůrávali a modřili prostěradla, dokud mu to vrchní sestra nezakázala. Kromě toho založil Linku důvěry, kam mohli volat i sebevrazi. Jenže koncem 80. let dostal cukrovku a vzal ji hrozně vážně, až tak bych řekl hypochondricky, čili s ním přestala být sranda. Nebýt Ivany Hudcové, novinářky, která s ním napsala pár knížek, což mu pomohlo, zalezl by jako jezevec.

Takže to se zatloukáním nikdy neřekl.
To mu dali do huby. Neřekl to stejně, jako Švejk neřekl „To chce klid”.

Ale podle průzkumů jsou Češi dost nevěrní a taky zdatně zatloukají.
Záleží na tom, čím se nadělá menší malér. Já mám rád výrok jedné nevěrné ženy, která ukončila svůj milenecký vztah slovy: Už se ke mně chováš jako manžel. Nebo si vezměte paviány, naše blízké příbuzné. Ti jsou dost monogamní. Když páchají sex regelrecht, čili se svým partnerem, tak u toho řvou, no jako paviáni. Ale když to není s tímhle partnerem, jsou zatraceně potichu.

Čili konají tak trochu v duchu doktora Plzáka, tedy onoho rčení, které je mu připisováno. A co ti, kteří přiznají svou nevěru, aniž by museli? Jsou to zbabělci, kteří na nevěru nemají?
Kdepak. Když budete chvíli pracovat v protimanželské poradně jako já, tak zjistíte, že hlavně u chlapů je to docela často motivováno takovým tím „Holky, poperte se o mě.” Nevěrník, který nechce mít konflikt, tak to uhraje a praskne to na něj až po smrti.

Četla jsem, že máte rád knížku „Moudrost psychopatů“.
To je pravda. Neměl jsem bohužel čas ji přeložit, tak jsem k ní napsal aspoň předmluvu. Je to báječná knížka Benjamina Duttona, která začíná větou „Můj táta byl psychopat”. Mimo jiné v ní Dutton popisuje i jednoduchý test na psychopata. Položíte prkno na podlahu, takhle široké (ukazuje asi 20cm) a to přejdeme, já, vy i psychopat, klidně přes celou tuhle místnost, od jedné zdi ke druhé. A pak to prkno vytáhneme o čtyři metry výš. My dva už polezeme po čtyřech, ale ten psychopat to v pohodě přejde. Protože on nemá strach, a tím pádem pracuje roboticky přesně. My se budeme potit, on nikoli. Jiná kniha, která pojednává o psychopatech ze zajímavého úhlu, se jmenuje Hadi ve smokingu a vydali ji v roce 2006 Paul Babiak a Robert Hare. Obě ty knihy se shodnou, že v populaci je asi 1% psychopatů, z nichž jen každý pátý sedí v kriminále. To jsou ti blbí, co byli moc impulzivní nebo pitomí nebo moc disociální.

A ten zbytek?
Ten běhá po světě. A jelikož psychopat je často velice charismatický, mnoho z nich je v čelných funkcích.

A myslíte si, že to někdy bylo jinak, než že nám vládli psychopati? Třeba otec vlasti Karel IV. sám sebe považoval za vyvolence božího na tomto světě. To zní trošku psychopaticky, ne?
On určitě psychopat byl, svým způsobem. Ale kdo z psychopatů, kteří jsou dnes u kormidla, vám založí univerzitu a postaví most, který vydrží sedm set let? On nechal postavit městské hradby, Hladovou zeď na Újezdě, aby dal práci tehdejším nezaměstnaným. Založil Nové Město Pražské, které dodneška odpovídá urbanisticky. On byl génius.

Čili psychopati nám vládli vždycky a tak to taky bude i nadále?
Bylo by fajn, kdyby to bylo jinak, ale myslím, že se to hned tak nezmění.
Michaela Mlíčková Jelínková
(Zdroj: info.cz, 5.8. 2017)

Den v triku