ŽÁBA NA PRAMENI, o.s.
rozcestník hlavních aktivit a projektů
osvěta, vzdělávání, kulturní aktivity,
vyrovnávání šancí žen a mužů,
rozvoj občanské společnosti

Šiřitelé fake news nejprve mířili na lidi v exekuci. Jsou i v sousedských skupinách, varují experti 

14. 05. 2018, rubrika: Aktuality
 

Praha-Navzdory zažitým představám nestojí za fenoménem fake news neboli lživých zpráv jen pověstné trollí farmy, jejichž “zaměstnanci” se vytvářením dezinformací živí. Podle internetového podnikatele Patricka Zandla se zavádějící informace šíří hlavně kvůli přesvědčení lidí.

“U starších se jako motivace projevuje touha po starých pořádcích,” upřesňuje Zandl. “U mladších lidí, kteří už třeba nezažili komunismus, je to vedeno touhou po ocenění ze strany druhých.”

Český expert se opírá o zkušenosti, které získal dlouhodobým pozorováním facebookových skupin. Soustředil se přitom na ty prorusky orientované.

Tyto skupiny navíc šíří dezinformace nejen po sociálních sítích, ale taky pomocí e-mailů. Jejich členové mezi sebou sdílejí své zkušenosti a předávají si návody, jak fake news šířit.

“Zaujalo mě, že k těmto lidem organizátoři skupin velmi dobře manažersky přistupují a chválí je za práci, kterou dělají,” vysvětluje Zandl. “Takového uznání se někomu v reálném pracovním životě nedostane.”

V boji s dezinformacemi bývají uváděny jako vzor často pobaltské státy – Estonsko nebo Litva. V Evropské unii funguje už čtvrtým rokem skupina expertů, kteří mají fake news potírat. Problémem jsou ale peníze.

Evropská komise navíc ve čtvrtek navrhla vytvoření unijního kodexu pro nakládání s dezinformacemi a vznik evropské sítě nezávislých ověřovatelů zpráv. Ti by mezi sebou sdíleli informace a usilovali by o opravy lživých zpráv v celé unii.

Racionální argumenty nefungují
Samotné šíření fake news má také své financování. Zandl však připouští, že na předávání větších částek při svých pozorováních nenarazil. Co ale podle něj dobře funguje jako forma “odměny”, je praktická pomoc.

“V jedné skupině si například lidé stěžovali, že administrátor zvolnil tempo příspěvků,” vzpomíná Zandl. “Odpověděl jim, že má osobní problémy kvůli exekuci. Když jsem si s ním potom psal, ukázalo se, že se na něj následně někdo obrátil a nabídl mu pomoc svého známého právníka.”

Právě problematika exekucí, která se v Česku týká skoro 900 tisíc lidí, je s prostředím dezinformací úzce spjata.

“Prvními velkými šiřiteli kremelských informačních obsahů byly skupiny, které se nějakým způsobem sdružovaly kolem lidí v exekuci,” říká novinářka a autorka knihy Průmysl lži Alexandra Alvarová. “Téma exekucí se jimi táhne jako červená nit.”

Jindy se dezinformace dostávají do sousedských skupin, kde lidé řeší každodenní starosti. Zandlovi například jeden uživatel vyprávěl: “Věděl jsem, že soused topí nějakým ‘sajrajtem’. Řekl jsem mu, aby v prezidentské volbě nevolil Drahoše, protože je pro Evropskou unii a ta mu udělá problémy kvůli tomu, že mu ‘čmoudí’ kotel.”

Tyto zkušenosti podle experta ukazují, že ve virtuálním prostoru příliš nefungují racionální argumenty. “Když jsem se snažil vysvětlovat, že volba Jiřího Drahoše ani EU s ‘čouděním’ komína nesouvisí, tak mě ze skupiny prostě vyhodili.”

S tím souhlasí i Alvarová – informační válku podle ní nelze vyhrát tím, že se lidem bude vymlouvat jejich přesvědčení. “Lež se šíří mnohonásobně rychleji,” říká novinářka a dodává, že nicméně má smysl stále dokola vyvracet nepravdivé zprávy.

Jak bojovat s Gerasimovou doktrínou?
Alvarová zdůrazňuje právě spojení “informační válka”. Připomíná, že Rusko se od roku 2014 řídí doktrínou náčelníka generálního štábu ozbrojených sil Valerije Gerasimova. Jeho koncept staví na užívání nevojenských prostředků při vedení konfliktu s nepřáteli Moskvy a předpokládá intenzivní “nátlak” v oblasti politiky, ekonomiky nebo právě informací.

“Tohle není jen běžná manipulace veřejným míněním,” varuje Alvarová. “Problém je komplexní a má několik podskupin, které jsou součástí vojenské strategie.”

Důležitou roli podle ní hraje vzdělávání. Proto by se dezinformacemi mělo zabývat nejvyšší velení armády, ale taky by tento problém měl být součástí zahraniční politiky.

Podle českého europoslance a předsedy výboru pro právní záležitosti Pavla Svobody (KDU-ČSL) za úvahu stojí i využívání právních nástrojů. “Kdybychom vzali vážně Gerasimovu doktrínu a řekli si, že dezinformace jsou zbraní, začali bychom to možná číst v jiném kontextu,” míní Svoboda.

Zandl je pak přesvědčen, že se dezinformační válce v Česku nevěnuje patřičná pozornost. Problematikou se sice zabývají odborníci v armádě a od loňského roku na ministerstvu vnitra působí Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. Chybí ale podle něj politická vůle, která by z hybridních hrozeb učinila celospolečenské téma.

Pravda je drahá
Jako příklad hodný následování jsou v přípravě na informační válku často uváděny baltské státy. V lotyšské Rize například působí centrum NATO pro strategickou komunikaci. A aktivní je také Finsko. V Helsinkách zase sídlí evropské centrum pro boj s hybridními hrozbami, které je společnou organizací NATO a EU.

Samotná unie má od roku 2015 k dispozici jednotku pro strategickou komunikaci, ve které působí 14 expertů ze členských zemí, včetně Čecha Jakuba Kalenského.

Zásadním problémem tohoto útvaru jsou ale podle europoslance Svobody finance. Zatím experty platily země, které je do Bruselu vyslaly.

“Pokud je to tak, že lež je levná, ale pravda drahá, nemůžeme proti jednomu dolaru na lež nasadit jeden dolar na pravdu,” zdůrazňuje český europoslanec.

Při schvalování evropského rozpočtu na letošní rok byl jednotce přiřazen jeden milion eur (přes 25 milionů korun) přímo z unijních peněz. Tento krok navrhli europoslanci a Česko bylo jedním z členských států, které myšlenku podporovaly.

Evropská komise navíc ve čtvrtek navrhla mimo jiné vytvoření unijního kodexu pro nakládání s dezinformacemi. Komise vyzvala zejména internetové platformy a sociální sítě, aby kodex do července vytvořily a aby podle něj jednaly. “Budeme pozorně monitorovat pokrok, a pokud se ukáže, že výsledky jsou neuspokojivé, do prosince navrhneme další kroky, včetně opatření regulačního charakteru,” uvedla komisařka pro digitální ekonomiku a společnost Marija Gabrielová.
Adéla Denková
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz, 25. 4. 2018)

Den v triku