ŽÁBA NA PRAMENI, o.s.
rozcestník hlavních aktivit a projektů
osvěta, vzdělávání, kulturní aktivity,
vyrovnávání šancí žen a mužů,
rozvoj občanské společnosti

Gabriela Koukalová: Mám sen mít místo zlaté olympijské medaile krásnou rodinu 

02. 07. 2018, rubrika: Aktuality
 

Ve svém sportovním životě dosáhla prakticky vše. Vyhrála Světový pohár, mistrovství světa a má i olympijskou medaili. Sportu však dala vale na vrcholu a mnohé popudila svojí osobní zpovědí v knize Jiná. Pravě tu přijela biatlonistka Gabriela Koukalová propagovat do hradeckého OC Aupark.

Komu je vaše kniha Jiná určena a jaké má poselství?
Těch témat je tam strašně moc. Ale kdybych to měla vzít v globále, tak jsem se lidem snažila říct, že když je člověk jiný a odlišuje se od ostatních, tak to není nevýhoda. Je potřeba ze svých slabin udělat někdy tu svoji devizu.

Prostě odhalit svoji slabou stránku a nebát se toho?
Přesně tak. Vlastně to je další s těch stránek, které jsem chtěla lidem říct. Už od základní školy jsem byla konfrontována se spoustou lidí, kteří se mi snažili vnutit, že vlastně vrcholový sport je procházka růžovým sadem. O všechno se vám prý postará někdo jiný. A já jsem knihou chtěla říct, že to není tak růžové. Na jejím základě si rodiče můžou udělat obrázek o prostředí, kam případně chtějí poslat své ratolesti.

Kdy u vás začala zrát myšlenka na knihu?
Někdy před koncem kariéry, která bohužel neskončila olympiádou, jak jsem doufala. Asi tak půl druhého roku předtím jsem začala dávat dohromady kapitoly svého života a témata, která jsem v knize chtěla obsáhnout.

Takže už tehdy jste věděla, co všechno se může knihou „otevřít“?
Určitě. Je otázkou, jak by byla kniha přijmuta v momentě, kdybych se olympiády zúčastnila a třeba i přivezla medaili. Osobně jsem však ráda, že jsem tu knihu vydala. Byl to pro mě osvobodivý pocit a nemám tendence usilovat o to, abych byla všude oblíbená.

Kniha však nakonec vzbudila mnohé vášně. Už utichly?
Myslím, že ano. Lidi, kteří mě začali hodnotit podle novinových článků, které byly z velké většiny vytrženy z kontextu, a knihu dočetly, tak už mě vnímají jinak.

Ještě se vrátím k olympiádě. Tu v Pchjongčchangu jste nestihla a ukončila kariéru. Neláká vás přece jen kariéru restartovat a ukončit ji až v roce 2022 olympiádou v Pekingu?
Lákadlo to je, ale zatím ještě nenastal den, kdybych se probudila a zjistila, že mi biatlon chybí. Ale třeba ještě přijde. Místo toho teď mám sen mít místo zlaté olympijské medaile krásnou rodinu.

Kromě knihy jste do Hradce přijela podpořit i organizaci Prostor Pro, která se snaží vymýtit nešvar dnešní doby, kdy mladí netráví čas venku, ale v nákupních centrech. Jak dnešní mládež vnímáte?
Jsem ráda, že se rozjíždějí aktivity pro „bezprizorní“ děti a že jsou tu organizace, kterým není lhostejné, že rodiče mnohdy vůbec neřeší, co dělá jejich potomstvo, když jsou v práci. Společnost se už snad zase navrací k hodnotám, které nespoléhají jen na tablet, počítač či televizi.

A co jste dělala vy, když jste náhodou měla volno?
Teď si budu trošku protiřečit. Ale jelikož jsem měla tak málo volného času, tak jsem jej trávila s kamárády a u televize, kde jsem sledovala pohádky. To byla moje vášeň.
Petr Vaňous
(Zdroj: denik.cz, 26.6. 2018)

Den v triku