ŽÁBA NA PRAMENI, o.s.
rozcestník hlavních aktivit a projektů
osvěta, vzdělávání, kulturní aktivity,
vyrovnávání šancí žen a mužů,
rozvoj občanské společnosti

Říkali jí počítač v sukních, stojí za klíčovými úspěchy NASA. Nyní se dožila 100 let 

30. 08. 2018, rubrika: Aktuality
 

Katherine Johnsonová (100) je americká matematička, která stojí za historickými klíčovými úspěchy NASA. Byly to i její přesné výpočty, které umožnily bezpečný let prvních Američanů do vesmíru, na oběžnou dráhu či na Měsíc. Na klíčové pozice se dokázala dostat navzdory tomu, že se jednalo o afroamerickou ženu, což v té době znamenalo dvojnásobný handicap. Pozoruhodný příběh vědkyně, jíž se říkalo “lidský počítač”, dokresluje fakt, že z počátku její kariéry se u NASA její jméno nesmělo objevit ani pod výslednou zprávou. Loni po ní bylo pojmenováno nové výpočetní středisko.

Geniální afroamerická matematička Katherine Johnsonová se narodila 26. srpna 1918, před pár dny tedy oslavila sté narozeniny.

Nadání pro matematiku projevovala již od útlého dětství. “Počítala jsem všechno, co se počítat dalo – schody do kostela i nádobí, které jsem myla,” vzpomíná na stránkách NASA.

Díky své mimořádné inteligenci a navzdory tehdy panujícím rasovým předsudkům ukončila základní školu v deseti letech, maturovala v patnácti a bakaláře na univerzitě v Západní Virginii ve dvojoboru matematika-francouzština získala v osmnácti. Na postgraduál šla jako první afroamerická studentka v historii školy.

Tehdejší předchůdce NASA ji v roce 1953 nabídl práci. Národní úřad pro letectví a kosmonautiku sice nepěstoval rasové předsudky, jenže genderové ano. A tak se pro změnu musela potýkat s tím, že je žena.

Jak Johnsonová vzpomíná pro stránky Visionaryproject.org, ženy nesměly zpočátku podepisovat zprávy o svém výzkumu. Musely je odevzdat mužskému kolegovi a ten pod nimi byl podepsán, ačkoliv zásluhy o výsledcích měl prakticky nulové. Nakonec si tuto změnu musely vědkyně v NASA vybojovat, prý asertivitou a agresivitou.

Slavné chvíle “lidského počítače” nebo taky “počítače v sukních”, jak se geniální matematičce přezdívalo, na sebe nenechaly dlouho čekat. Roku 1959 spočítala letovou trajektorii pro astronauta Alana Sheparda, prvního Američana ve vesmíru. O tři roky později propočítala oblet Johna Glenna kolem Země. Tato práce ji zřejmě proslavila nejvíce.

Náročný let Johna Glenna měla hlídat celosvětová komunikační síť sbírající data do počítačů ve Washingtonu, na Cape Canaveral a na Bermudách. “Jenže John Glenn před odletem požádal inženýry, aby dostali tu dívku do práce, aby vše, co měly udělat počítače automaticky, ona provedla ručně.”

Katherine Johnsonová tedy byla připravena za svým počítačem a Glenn spokojeně konstatoval: “Pakliže ona říká, že jsou výpočty správné, jsem připraven letět.”

V roce 1969 spočítala dráhu letu Apolla 11 k Měsíci. Tohoto matematického problému si dle svých slov cení nejvíc – synchronizovat lunární modul na Měsíci s velitelským modulem na oběžné dráze Měsíce byl opravdu matematický oříšek.

Do důchodu odešla v roce 1986, to jí bylo 68 let. “Tu práci jsem milovala. Do zaměstnání jsem se těšila každý den,” vzpomíná pro stránky NASA Johnsonová.

Mimochodem, jestliže se její jméno v 50. letech nesmělo objevit ani pod její vlastní zprávou, loni po ní NASA pojmenovala novou budovu výpočetního střediska – “Katherine Johnson Computational Research Facility”. Když se tehdy 99letá vědkyně o této poctě, kterou jí vedení NASA prokázalo, dozvěděla, začala se prý smát a prohlásila: “Chcete slyšet moji upřímnou odpověď? Myslím, že jsou šílení!”

Širší světové veřejnosti o sobě dala vědět až teprve nedávno. V roce 2015 jí tehdejší americký prezident Barack Obama udělil Prezidentskou medaili svobody, nejvyšší civilní vyznamenání v USA. To jí bylo 97 let. O rok později ji proslavil film Hidden Figures (v Česku jako Skrytá čísla).

Snímek je oslavou Katherine Johnsonové, její geniality, ale také průbojnosti a odvahy. I díky ní se vesmírný závod mezi SSSR a USA začal přiklánět na americkou stranu.
(Zdroj: magazin.aktualne.cz, 29.8. 2018)

Den v triku