ŽÁBA NA PRAMENI, o.s.
rozcestník hlavních aktivit a projektů
osvěta, vzdělávání, kulturní aktivity,
vyrovnávání šancí žen a mužů,
rozvoj občanské společnosti

BABIŠ NÁS MĚNÍ. BOHUŽEL - Za odmítnutím několika desítek dětí se skrývá mnohem důležitější cíl 

17. 09. 2018, rubrika: Aktuality
 

Na cynismu Andreje Babiše je nejhorší to, že neodmítá „jen“ pomoci několika desítkám syrských dětí. On mění náš genetický kód. Říká nám, že pomáhat se nemá, respektive, že se má pomáhat jen tehdy, když se nám to vyplatí.

Babiš musí vědět, že drtivá většina Čechů by pomoc dětem akceptovala, protože tu není žádné bezpečnostní riziko. Myšlenku na přijetí padesátky nezletilých sirotků navíc mohl odmítnout jinak. Třeba návrh nechat vyšumět, vymyslet nějakou překážku a podobně. Babiš však šlape na pedál, jak nejsilněji to umí, a hlasitě volá: Nikdy! Z lhostejnosti tak dělá ústřední bod své politiky.

Navíc popírá naši tradici, jíž se ještě nedávno zaštiťoval. A tady se dostáváme k tomu podstatnému. Tak jako Tomáš G. Masaryk učil Čechy, že jejich programem je humanismus, vštěpuje nám Babiš, že se nemáme stydět za svou lhostejnost. Masaryk věděl, že jeho teze se uchytí až za několik desítek let; ta Babišova je mnohem svůdnější, a snáze tak zapustí kořeny.

Za onou „lhostejností“ se však ukrývá ještě mnohem důležitější cíl. Masaryk věřil, že když Čechům určí náročný úkol, stanou se sebevědomějšími a silnějšími. Babiš chce přesný opak. Země, která se bojí několika sirotků, je vyděšená země, která potřebuje silného ochránce. A Babiš je připraven.
Erik Tabéry
(Zdroj: respekt.cz, 16.9. 2018)

Šojdrová bude shánět podporu pro přijetí sirotků u manželek Babiše i Zemana
Poslankyně Evropského parlamentu Michaela Šojdrová chce kvůli možnému přijetí několika desítek sirotků z uprchlických táborů oslovit manželky premiéra Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana. Premiér v sobotu návrh na usídlení syrských sirotků odmítl.

Šojdrová uvedla, že na svůj návrh přijmout například 50 sirotků má pozitivní reakce od kolegů včetně některých poslanců. „Mám v úmyslu ještě oslovit manželky pana premiéra i pana prezidenta. Říkám, že je to záležitost, které by jejich něžnější polovičky mohly více rozumět. Doufám, že jak premiérovi, tak prezidentovi vysvětlí, že děti jsou děti a že by bylo potřeba přece jenom projevit více lidskosti, i když je ta situace samozřejmě složitá,“ řekla serveru.

Babiš její návrh na přijetí zhruba 50 sirotků odmítl v rozhovoru pro sobotní Právo. V neděli Radiožurnálu řekl, že na svém postoji trvá.

„Ti všichni, kteří tu na mě reagovali hystericky, si asi představovali děti, kterým jsou dva tři roky, ale ne 17 let,“ řekl premiér. „Vzít je k nám a dělat z nich u nás teď Čechy je problém, oni nemluví, nevím, jak by to probíhalo. Myslím si, že my máme pomáhat tam, kde jsou,“ dodal.

Česko nepřijme ani nezletilé syrské sirotky, řekl Babiš. Hamáček oponuje
„V řeckých táborech, které letos v dubnu navštívila, podle jejích (Šojdrové) slov mezi dětmi bez doprovodu dospělých převládají právě chlapci ve věku 12 – 17 let,“ uvedl Babiš. Radiožurnál dodal, že Šojdrová již dříve uvedla, že Česko by mohlo přijmout i sirotky z táborů v Libanonu, kde je víc dětí v nižším dětském věku. Premiér dlouhodobě odmítá, aby si země EU přerozdělovaly běžence, kteří se dostanou do Evropy.

Serveru Lidovky.cz Šojdrová řekla, že by bylo nejjednodušší dohodnout převzetí sirotků s Řeckem, kde je jich v uprchlických táborech několik tisíc. Podobně to udělala Velká Británie, která přijme asi 350 dětí, uvedla. „Vůči Evropské unii bychom mohli říct, že jsme solidární s Řeckem a že mu pomůžeme nastalou situaci řešit,“ řekla europoslankyně.

Názorové pnutí
V České republice by se děti podle ní měly nejprve aklimatizovat, naučit základy jazyka a zorientovat se. „Pak jsou zde neziskové organizace, které se dlouhodobě starají o děti bez rodičů. Mám informace od některých z těchto organizací, že by byly ochotné si děti převzít. Konkrétně to byla Slezská diakonie, ale myslím, že by se našly i další charitativní organizace, které by se v první fázi o skupiny dětí dokázaly postarat,“ dodala europoslankyně.

Babiš přijetí syrských sirotků jednoznačně odmítl. Sirotci, které je potřeba připravit na vstup do života, jsou podle něj i v Česku. Míní, že ČR je solidární. Od roku 2015 do různých zemí v souvislosti s migrací poslala 2,5 miliardy korun. Pomáhá na místě v Sýrii lékaři i experty.

„A když už jsme u těch sirotků, proč zase někdo pomíjí válku na Ukrajině? Tam nejsou? Tak proč bychom se měli starat právě o Syřany?“ uvedl Babiš. Odmítá, aby ČR přijímala migranty.

Předseda koaliční ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček naopak v sobotu uvedl, že Česko by zcela jistě zvládlo nabídnout nový domov 50 dětem, které ve válce v Sýrii ztratily rodiče. Babišův postoj kritizovali například předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek, šéf lidoveckých poslanců Jan Bartošek nebo předseda poslanců STAN Jan Farský.

Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček naopak s Babišem souhlasí. „Je odporné, že si někteří politici – hyeny, udělali beranidlo z nic netušící a nevinné padesátky syrských sirotků,“ uvedl na Twitteru. Podle něj může Česko pomoci třeba 5 000 sirotků, ovšem v jejich domově, tedy Sýrii. „A pomáhejme našim sirotkům, jak správně řekl pan premiér. Na ty už nikdo z hyen nemyslí,“ dodal Ovčáček.
(Zdroj: zprávy.idnes.cz, 16.9. 2018)

Babiš nechce přijímat sirotky. Měli bychom projevit více lidskosti, oslovím premiérovu manželku, říká Šojdrová
PRAHA Premiér Andrej Babiš (ANO) rezolutně zamítl návrh přijmout do České republiky padesát osiřelých dětí z uprchlických táborů. „Měli bychom projevit více lidskosti,“ reaguje autorka návrhu europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) v rozhovoru pro Lidovky.cz.

CO ŘÍKÁ ANDREJ BABIŠ:
Pro sobotní Právo (rozhovor převzal server Novinky.cz) odpověděl premiér Andrej Babiš na otázku, zda se odmítání imigrantů vztahuje i na sirotky ze Sýrie, takto:
„Proč bychom je přijímali? Máme sirotky i u nás, které musíme připravit na vstup do života. Něco o tom vím, protože moje nadace na to dávala peníze. A hlavně Česko je solidární, od roku 2015 jsme do různých zemí kvůli migraci poslali 2,5 miliardy, pomáháme na místě v Sýrii lékaři i experty, v Česku jsme ošetřili 2500 pacientů včetně řady syrských dětí. Já jsem šel do politiky hlavně proto, abych se staral o české občany. A když už jsme u těch sirotků, proč zase někdo pomíjí válku na Ukrajině? Tam nejsou? Tak proč bychom se měli starat právě o Syřany?“

V neděli pro Radiožurnál Babiš svá vyjádření v reakci na kritické reakce rozšířil:
„Ti všichni, kteří tu na mě reagovali hystericky, si asi představovali děti, kterým jsou dva, tři roky, ale ne 17 let.“

„Vzít je k nám a dělat z nich u nás teď Čechy, je problém, oni nemluví, nevím, jak by to probíhalo. Myslím si, že my máme pomáhat tam, kde jsou.“

„Paní Šojdrová mluví o sirotcích, jsou to chlapci ve věku 12 až 17 let, to jsem řekl, že jsem ochotný pomáhat, ale tam, kde jsou. Měla by o tom proběhnout debata a ne vyvolávat nějakou hysterii.“

Lidovky.cz: Co říkáte na odmítavou reakci premiéra Andreje Babiše ohledně plánu přivést do Česka 50 sirotků z uprchlických táborů?
Zatím jsem slyšela jenom jeho velmi stručné vyjádření. Přiznám se, že mě to překvapuje, protože pokud se jedná o děti, které jsou nedoprovázené, tak si myslím, že je potřeba k nim přistupovat trochu jinak a že bychom měli projevit více lidskosti. Doufám, že svůj názor změní.

Lidovky.cz: Myslíte si, že má plán po takto tvrdém zamítnutí ještě šanci na realizaci?
Mně přišly velmi pozitivní reakce od kolegů, dokonce i od poslanců, a mám v úmyslu ještě oslovit manželky pana premiéra i pana prezidenta. Říkám, že je to záležitost, které by jejich něžnější polovičky mohly více rozumět. Doufám, že jak premiérovi, tak prezidentovi vysvětlí, že děti jsou děti a že by bylo potřeba přece jenom projevit více lidskosti, i když je ta situace samozřejmě složitá. Možná že i bez mého oslovení na ně jejich manželky působí, nevím.

Lidovky.cz: Máte v této věci podporu vaší KDU-ČSL?
Já bych řekla, že v rámci KDU-ČSL nebyl postoj úplně zamítavý, ale podpora byla spíše individuální. Velkou podporu mi vyjádřil pan (Jan) Bartošek (šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL – pozn. red.), ale i další. Ta akce nebyla sólová. My jsme měli na úrovni senátního výboru pro evropské záležitosti páteční seminář, kde se za myšlenku pomoci válečným sirotků pozitivně postavili senátor (Zdeněk) Papoušek (nestraník za KDU-ČSL) a místopředseda Senátu (Jiří) Šesták (nestraník za STAN), takže jsou lidé, kteří na úrovni nejvyšších pater politiky mají pro tento návrh pochopení.

Lidovky.cz: Zmíněných padesát sirotků je nějaká konkrétní skupina, nebo se jedná o namátkově vybrané děti z uprchlických táborů?
Záměrně jsem pracovala s návrhem, který už byl realizován ve Velké Británii. Ta skupina není předvybraná. Vše záleží na bilaterálních jednáních. Velká Británie si dohodla s Řeckem výběr zhruba 350 dětí, které si vzala právě z řeckých uprchlických táborů a také z Calais. V Řecku je několik tisíc dětí v podobné situaci. Víme o 3 500 sirotcích. Statistika je květnová, od té doby jich spíše přibylo, než ubylo. Děti jsou tam různě umístěné. Zjednodušeně řečeno není problém najít skupinu padesáti nedoprovázených dětí, které potřebují pomoc.

Lidovky.cz: Říkáte, že pomoc je závislá na bilaterálních smlouvách. Znamená to, že nejjednodušší by bylo dohodnout převzetí sirotků s jedním konkrétním státem?
Přesně tak. Konkrétně s Řeckem. Když jsem tam v květnu byla, měla jsem možnost hovořit se zástupci řecké vlády. Především s ministerstvem, které má tuto problematiku na starosti. Buduje v Řecku specializovaná zařízení, něco jako internáty nebo dětské domovy, kam měly být děti umístěny. Když jsem se zástupců zeptala, jak by se dívali na to, kdyby Česká republika použila podobný postup jako Británie, tak byli velmi nadšení. Dohoda s Řeckem by určitě mohla být. Vycházím také z toho, že minulý týden byl v Evropském parlamentu předseda vlády Tsipras (řecký premiér Alexis Tsipras – pozn. red.), tam jsem také tuto myšlenku zmínila. Tsipras očekává solidaritu ze strany členských států. Nebavili jsme se o konkrétní situaci, ale rozhodně není důvod si myslet, že by odmítli takovou možnost spolupráce.

Lidovky.cz: Proč je řeč především o Řecku?
Je pravda, že Řecko patří mezi země, u kterých jsme byli jako Česká republika vyzváni, abychom si převzali část uprchlíků. Vůči Evropské unii bychom mohli říct, že jsme solidární s Řeckem a že mu pomůžeme nastalou situaci řešit. Je pravda, že situace je tam velmi kritická.

Lidovky.cz: Z čeho vychází plán pomoci konkrétně padesáti sirotkům?
Vycházím z toho, že Británie ve svém plánu schválila pomoc pro 380 sirotků. Česká republika je v poměru k Británii menší, toto číslo je tak vlastně symbolické. Může být klidně větší i menší. Je to počet dětí, které se vejdou do autobusu i s doprovodem a relativně to odpovídá počtu, ke kterému se nakonec Británie rozhodla. Jenom upozorním, že Británie má mnohem větší množství uprchlíků, kterým udělila azyl. Toto byla jen speciální samostatná iniciativa. Takže Británie nakonec přijala mnohem víc než 380 uprchlických nedoprovázených dětí.

Lidovky.cz: Kdyby se podařilo dostat sirotky do Česka, jak by měla vypadat konkrétní pomoc?
V této věci důvěřuji ministerstvu vnitra, které má odborníky na azylový systém a také ministerstvu práce a sociálních věcí, které má zkušenosti s ústavní ochranou výchovou. Zařízení na to máme. Určitě by bylo vhodné děti nejprve skupinově aklimatizovat, naučit je základně jazyk, pomoci jim zorientovat se. Pak jsou zde neziskové organizace, které se dlouhodobě starají o děti bez rodičů. Mám informace od některých z těchto organizací, že by byly ochotné si děti převzít. Konkrétně to byla Slezská diakonie, ale myslím, že by se našly i další charitativní organizace, které by se v první fázi o skupiny dětí dokázaly postarat.

Lidovky.cz: Má s podobným typem pomoci Česká republika nějakou hlubší zkušenost?
Nepochybně. Máme velkou zkušenost ze čtyřicátých let, kdy jsme přijímali řecké uprchlíky, kteří utíkali před tamní diktaturou. Mezi nimi bylo také několik tisíc dětí. Takže k Řecku máme i tento historický vztah.
Ondřej Krutílek
(Zdroj: lidovky.cz, 16.9. 2018)

Den v triku