ŽÁBA NA PRAMENI, o.s.
rozcestník hlavních aktivit a projektů
osvěta, vzdělávání, kulturní aktivity,
vyrovnávání šancí žen a mužů,
rozvoj občanské společnosti

Lidé by se měli brát až po narození dětí. Celá rodina si to užije, myslí si Tereza Maxová 

29. 11. 2018, rubrika: Aktuality
 

„Tatínek byl chemik a chtěl, aby ze mě byla také chemička. Byla jsem dokonce na chemickém gymnáziu. Nikdy mě ale ani on, ani má maminka do ničeho nenutili. Necítila jsem žádný nátlak a vždy to bylo jen na mně,“ dodává.

Modelka Tereza Maxová žije střídavě v Praze a Monaku. V 17 letech se zúčastnila s kamarádkou Evou Herzigovou modelingového konkurzu francouzské agentury. Její profesionální kariéra začala v roce 1989, kdy krátce před sametovou revolucí odjela do Paříže. Spolupracovala s řadou známých fotografů, její tvář byla na titulní straně britského Vogue a dalších časopisů. Prošla po významných přehlídkových molech – Dior, Chanel, Prada, Gucci, Yves Saint-Laurent, Ralph Lauren a byla tváří pro reklamní kampaně značek, jako jsou Karl Lagerfeld, Donna Karan, Hermés, La Perla, Vichy, Oriflame a L´Oréal. Její návštěva pražského kojeneckého ústavu v roce 1996 se změnila v dlouhotrvající pomoc opuštěným dětem. V roce 1997 začala se svojí charitativní činností v rámci Nadace Terezy Maxové, která pomáhá opuštěným dětem ve více než 200 dětských domovech, kojeneckých ústavech a dětských centrech.

Svatba a děti
Během první svatby s dánským tenistou Frederikem Fetterleinem byla Maxová těhotná, obřad probíhal v protestantském kostele. Podruhé se vdala za tureckého realitního magnáta Buraka Oymena po deseti letech soužití a narození dalších dvou dětí.

„Myslím si, že nejde o papír a o to, že jsme manželé. Myslím, že by se svatby měly dělat, až když jsou děti narozené. Celá rodina si ten den užije. Dodnes, když se mých tří dětí zeptáte, řeknou, že nejhezčí den, který zažily, byl, když se máma vdávala,“ komentuje Maxová.

Slavíme Vánoce
S otázkou církve a sňatků se pojí také fakt, že má muž Terezy Maxové muslimské kořeny. „Můj manžel je syn diplomatů, kteří žili po celém světě. Je muslimem tím, že se narodil v muslimské zemi. Jeho rodina je velmi sekulární, nechodí se modlit do mešit. Tradice udržuji doma spíše já, slavíme české Vánoce a jiné zvyky,“ říká a zmiňuje, že si všímá po boku svého muže jiného přístupu okolí.

„Burak má turecký pas. A už když s ním někam jdete, jinak se k vám chovají. Na náboženství nemůžeme dbát. Můj tatínek byl katolík, máma židovka, můj muž je muslim… Vytváříme si proto doma vlastní tradice. Myslím, že by v tomto neměl být nikdo pod tlakem. Každý by měl poslouchat sám sebe, “ myslí si.

Děti potřebují lásku a péči
„Jsem máma tří dětí a samozřejmě se mě to dotýká,“ komentuje Maxová svou pomoc opuštěným a znevýhodněným dětem. Nadace, která nese její jméno, pomáhá v Česku i po celém světě.

„Nejvíc v paměti mám děti, které jsem si vzala domů, sledovala jsem jejich cestu a životní osudy přes dvacet let. Tyto příběhy mám hluboce zaryté,“ dodává a vzpomíná přitom na čtyřletou Sofii.

„Sofinku jsem si v roce 1997 brávala z ústavu domů. Její babičce bylo 33 let, mamince 15. Tahle romská holčička byla doma týraná a v noci špatně spala, pořád se budila. Nebyla jsem tehdy máma a hrozně mě to děsilo. Mému bráchovi říkala ‚mami‘, protože děti rychle přilnou k člověku, který jim dává lásku a péči.“
Barbora Tachecí, Kateřina Chvátalová
(Zdroj: plus.rozhlas.cz, 26.11. 2018)

Den v triku