ŽÁBA NA PRAMENI, o.s.
rozcestník hlavních aktivit a projektů
osvěta, vzdělávání, kulturní aktivity,
vyrovnávání šancí žen a mužů,
rozvoj občanské společnosti

Eurokomisařka Věra Jourová: Nácek by nás přišel dráž než vysavač. Obavy mám především z vývoje v Polsku a Maďarsku 

07. 01. 2019, rubrika: Aktuality
 

Do křesla eurokomisařky usedla před pěti lety. Další setrvání ve funkci nevylučuje, bojí se však, aby v průběhu dlouhého působení v politice “nezblbla”. Má obavy z osudu demokracie ve střední a východní Evropě, především v Polsku nebo Maďarsku, zejména pokud jde o justici, lidská práva, občanskou společnost nebo nezávislost médií. Přestože připouští i křehkost české demokracie, odmítá, že by ji ohrožoval Andrej Babiš. Na rozdíl od něj si ale Věra Jourová nemyslí, že lidi požene k urnám do letošních evropských voleb strach z migrace.

Co nejzajímavějšího jste se loni naučila?
Asi to, že je mnohdy důležitější poslouchat než mluvit. Od politika se čeká, že odprezentuje svoji vizi, pokud ji tedy má, pokyne davům a odejde. Což se eurokomisařům dost často stává. Vyskytují se na mnoha akcích, na kterých jsou tisíce lidí, ale kontakt s nimi mají nulový. Proto je vzácná chvíle, kdy si eurokomisař může s někým promluvit.

Myslíte s běžnými lidmi?
Ano, nejlépe s obyčejnými občany a zejména s těmi, kteří mají jiný názor. Bohužel my komisaři se často pohybujeme v bublině, kterou jsem se rozhodla prošťouchnout a pozvala jsem na některé menší akce názorové odpůrce. Chtěla jsem se tak postavit logice typu “kdo nejde s námi, jde proti nám”.

Které odpůrce jste měla možnost poznat?
Napadá mě konference o násilí na ženách, na níž byla řeč o Istanbulské úmluvě. Ta v Česku prožívá svou debatní chvíli, do níž se ale nemíchám, abych ji nezatěžovala postojem Evropské unie. Na konferenci do Bruselu jsem nicméně pozvala zástupce ortodoxní katolické církve z Chorvatska a Bulharska, tedy míst, odkud vzešla vlna odporu. Poslouchala jsem jejich argumenty. Tvrdili, že jim vadí některé formulace, že se přes ně do národních právních systémů plíživě dostávají termíny, jako je třetí pohlaví. Podle mého názoru tomu tak není. Ale podstatnější bylo, že jsem od církevních zástupců vyslechla, že zásadně nesouhlasí s násilím na ženách a na dětech a udělají všechno pro to, aby ho pomohli potírat. Proto jsem je vyzvala, ať podnítí mezi církvemi ekumenickou dohodu o tom, jak by s bojem proti násilí na ženách pomohly.

Ale co s rozdílným pohledem na formulace, za nimiž církve vidí nebezpečí vkrádání termínu třetí pohlaví?
Samozřejmě že na všem se shodnout nelze. Podle mého názoru − a nejen podle mého − nic takového v Istanbulské úmluvě není. Je to spíš určitá interpretace církve, s níž se neztotožňuji, a už vůbec nevěřím tomu, co říkal kněz Petr Piťha v Chrámu sv. Víta o tom, že nás ovládnou homosexuálové. Chápu to ale tak, že církve mají určitou představivost a jsou ostražité.

Jaká nejnebezpečnější informace se k vám loni dostala?
Kauza Cambridge Analytica, která upozornila na do té doby těžko představitelnou hrozbu: že se někdo nabourá do vašich soukromých údajů, přečte si vás, doslova seškrábe vaši mysl a cíleně ji zmasíruje tak, aby ovlivnil vaše chování. Pokud tato metoda slouží pro prodej vysavačů, je to špatně, ale ovlivní chování jen jednoho člověka, který potom ponese následky. Jenže pokud poslouží ke zvolení například nějakého nacisty, zmanipulovaný člověk ho “kupuje” i všem ostatním. To bylo na kauze Cambridge Analytica nové − že byla zmíněná metoda použita k politickému marketingu a že fakticky došlo ke zneužití dat a nelegálnímu chování, protože firma jako Cambridge Analytica neměla přístup k osobním datům nikdy mít.

Vyšetřování kauzy pravděpodobného ovlivňování posledních amerických prezidentských voleb společností Cambridge Analytica ukázalo, že se k nim dostala zneužitím jakési aplikace.
Tvrdila lidem, a bylo jich celkem 270 tisíc, že dělá výzkum. Jenomže v tom byly dvě zrady − jednak to nebyl výzkum, ale příprava materiálů pro cílený marketing, jednak si firma stáhla také data přátel oněch 270 tisíc lidí, což se nakonec vyšplhalo na číslo okolo 87 milionů. Už jenom tenhle údaj a jednoduchý způsob, jak se k nim dostala, je alarmující.

Tehdy ještě neplatilo nařízení GDPR, ale kdyby platilo, musel by Facebook zaplatit čtyři procenta svého obratu?
Řekla bych, že ano, že by tento případ splňoval kritéria pro nejvyšší trestní sazbu. Kdyby ale tehdy fungovalo GDPR, Facebook by pravděpodobně nahlásil, že se něco takového stalo, protože když firma spolupracuje, nejvyšší sazbou se její pochybení nekvalifikuje.

Zůstává otázka, zda Facebook věděl, co se mu děje pod rukama.
Tvrdí, že ne, ale připouští, že neudělal všechno pro to, aby si ověřil, ke komu se data dostávají. V tomto bodě Mark Zuckerberg uznává svoji chybu. Zároveň ovšem v Británii běží trestní vyšetřování, jestli nešlo o podvod a Facebook se nestal poškozeným. To je otázka právního posouzení. Každopádně Facebook už dostal pokutu půl milionu liber.

Z čeho máte s výhledem na tento rok největší obavy?
Z vývoje ve střední a východní Evropě. Vzhledem k tomu, že mám v gesci justici, lidská práva, občanskou společnost nebo nezávislost médií, obávám se vývoje v Polsku a Maďarsku. Pokud jde o nezávislost justice, dělá mi starosti i Rumunsko. Přála bych si, abychom udrželi Evropu v kompaktním stavu, právě pokud jde o tyto základní pilíře, na kterých společnost stojí. Vnímám, že v zemích střední a východní Evropy jsou ohroženy. Bulharský politolog Ivan Krastev tvrdí, že imitace Západu dospěla na Východě ke svému limitu.

To je poměrně krutý odsudek. Vlastně tím říká, že jsme na začátku.
Ale my jsme na začátku, protože v řadě západoevropských zemí se demokracie vyvíjela celá staletí, zatímco u nás je křehká. Masaryk řekl, že aby se dospělo k udržitelné demokracii, potřebujeme nejméně 50 let kontinuálního vývoje. A ten jsme neměli. Setkávám se například s tím, že si lidé v mladých demokraciích myslí, že vítěz voleb bere všechno, včetně justice, zatímco na Západě lidé vědí, že to tak není.

Ale když se podíváme na stav české demokracie: není ohrožením demokracie premiér Andrej Babiš, který vlastní mediální dům a zároveň zemědělské a průmyslové podniky?
Upřímně říkám, že ohrožením není. Je to pragmatik, který sleduje ekonomické zájmy země, v tom je velice úspěšný, a když jde o principy, o kterých se bavíme, silně vnímá to, co mu říkají odborníci, lidi z ANO i já, například aby jednotlivé moci zůstávaly odděleny.

Ale nezpochybňuje Andrej Babiš princip oddělenosti mocí, když říká, že vyšetřovaní v kauze Čapí hnízdo je součást politické kampaně a objednaná “účelovka”?
To je jeho názor. Ale to je názor každého, kdo je z něčeho obviněn a jdou po něm složky činné v trestním řízení. Já jsem byla také ten případ a nikdy vám neřeknu, že justice funguje stoprocentně, i když jsem dneska komisařka pro justici. Protože jsem prožila dva roky poznamenané tím, že běželo nespravedlivé stíhání, kde nebyly žádné důkazy.
Tereza Hromádková
(Zdroj: archiv.ihned.cz, 4.1. 2019)

Den v triku