ŽÁBA NA PRAMENI, o.s.
rozcestník hlavních aktivit a projektů
osvěta, vzdělávání, kulturní aktivity,
vyrovnávání šancí žen a mužů,
rozvoj občanské společnosti

Potřebujeme citlivé muže i ženy, říká Radka Denemarková 

17. 01. 2019, rubrika: Aktuality
 

Spisovatelka a publicistka Radka Denemarková stojí za myšlenkami Václava Havla a často na ně upozorňuje. „Jeho úvahy jsou skutečně nadčasové,“ říká host Osobnosti Plus. „Trošku jsme ho tu zredukovali a trošku se mu vysmíváme, ale jeho život i myšlenky jsou velice silné,“ říká o prvním polistopadovém a českém prezidentovi a dodává: „Stále si nechávám, byť provokativní naději, že někdo takový, jako byl Václav Havel, dnes mezi mladými lidmi je.“

Spisovatelka, literární historička, scenáristka, překladatelka německých děl a dramaturgyně Radka Denemarková vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a roku 1997 zde získala doktorát. Působila jako vědecká pracovnice Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR, též jako lektorka a dramaturgyně v pražském Divadle Na zábradlí. Scenáristicky se podílela na televizních dokumentech o význačných českých osobnostech. Články, recenze a studie publikuje například ve Tvaru a České literatuře. A já pořád kdo to tluče je její prozaickou prvotinou, úspěšným románem jsou Peníze od Hitlera, v současnosti uvedla na knižní trh novinku Hodiny z olova. Má syna Jana a dceru Ester.

Rozmělněný život
Díky své nekompromisnosti a otevřenosti je autorka poněkud stranou české spisovatelské obce. „Tohle jisté vyloučení se odehrálo už před lety. Byla jsem nesmírně nešťastná z reakcí na mou knihu Peníze od Hitlera, která je jednou z mých nejpřekládanějších. Myslela jsem si, že je to modelová situace. Tyto reakce byly nesmírně agresivní a nezralé,“ říká a dodává:

„Uvědomila jsem si, že mě to nesmí ovlivnit. Lidé mají rádi jednoduchá řešení. Myslím si dokonce, že vlna rasismu, sexismu a antisemitismu, která se navrací, souvisí s elementární hloupostí. Lidé chtějí jednoduchost. Ta ale nepřináší nic, jen rozmělňuje život.“

Potenciál druhé poloviny lidstva
Spisovatelka je známá jako podpůrkyně žen ve společnosti. „Slovo feminismus nepoužívám. Velice se líbí hlavně mužům, protože má v sobě velice negativní nádech. Používám místo toho termín, že je to boj za lidská práva. Zjistila jsem, že musím používat i jiný jazyk, aby tomu muži rozuměli, tedy využíváme potenciál druhé poloviny lidstva. Potřebujeme citlivé muže i ženy. Chovám se jako člověk nezávisle, svobodně a nechci o tom diskutovat,“ vysvětluje.

Čína je brutální stát
Denemarková v souvislosti s aktuálním děním a sympatiemi Miloše Zemana k Čínské lidové republice vzpomíná na svoji návštěvu a dojmy z této komunistické země. „Je to brutální stát. Pocítila jsem to například na tom, že jsme byli sledovaní. Nejvíc je to vidět na situacích, které se dějí v běžném životě. Jedinec neznamená nic,“ říká a uvádí vlastní zkušenost, která se netýká politického dění:

„V Pekingu došlo k dopravní nehodě, kde přejeli ženu. Evropané jí šli pomoct. Číňanům to bylo jedno. Pak mi vysvětlili, že když někdo zaviní autonehodu, musí se vyrovnat se zraněným. Ale protože přijíždí lidé z chudého venkova, kteří se ve velkých městech motají, tak k nehodám dochází často. Je jednodušší, když přejedete venkovana a on zemře. Takže se s ním nemusíte vyrovnávat a viník nejde do vězení, neboť se vysvětlí, že si to venkovan způsobil sám,“ uzavírá smutnou vzpomínku na Čínu.
Barbora Tachecí, Kateřina Chvátalová
(Zdroj: plus.rozhlas.cz, 15.1. 2019)

Den v triku