ŽÁBA NA PRAMENI, o.s.
rozcestník hlavních aktivit a projektů
osvěta, vzdělávání, kulturní aktivity,
vyrovnávání šancí žen a mužů,
rozvoj občanské společnosti

Apolena Rychlíková: Zemanův Piťha a Piťhův Zeman - chlapi sobě 

21. 01. 2019, rubrika: Aktuality
 

Když si na výročí svatého Václava monsignore Piťha zařečnil na téma „tradiční rodiny“, připadalo to mnohým z nás jako labutí píseň jednoho vystrašeného muže.

„Vaše rodiny budou roztrženy a rozehnány. Bude k tomu stačit, že dětem řeknete, že muž a žena nejsou totéž. Vezmou vám děti a zatají vám, kam je zašantročili, kam je prodali, kde je vězní. Postačí k tomu křivé obvinění,“ burácel Piťha a zdálo se, že kněz sám sebe uvěznil v temnotě myšlení, podobné středověkému tmářství.

Domácí násilí – násilí na ženách
Ve svém výstupu odsoudil i Istanbulskou smlouvu, další ze smutných obětí českých konzervativních dezinformací. Z dokumentu, který se snaží řešit jeden z těch zásadnějších problémů dnešního světa – násilí na ženách – se vlivem pomlouvačné kampaně stal novodobý strašák používaný na obranu „tradičního světového řádu“.

Že tento řád v masivním měřítku umožňuje kulturu sexuálního násilí a ponižování je něco, co muže v talárech trápit samozřejmě nemusí. Když pomineme Pannu Marii, neměla katolická církev k ženám nikdy zrovna ukázkový vztah.

Už následující vývoj kauzy ukázal, že máme (už zase) co dočinění nejen s jedním hysterickým názorem jednoho jediného muže, ale hned s celou kavalerií takového myšlení.

Právo na nadřazenost?
Podobně, jako jindy, se do role těch utlačovaných sešikovali nejprivilegovanější lidé naší země, v čele s kardinálem Dukou. Jejich partu disidentů naruby pak před týdnem obohatil další člen. A není jím nikdo menší, než samotný prezident Miloš Zeman.

V jednom ze sých posledních výstupů na televizi Barrandov totiž oznámil, že uvažuje o vyznamenání Piťhy. Za své hrdinné tažení proti diktátu menšin si podle něj katolický kněz zaslouží Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

Prezident také uvedl, že pokud zákon o sňatcích homosexuálů projde parlamentem, on jej bude pravděpodobně vetovat. Své „nejsem homofob, ale“ doplnil o klasickou mantru všech takzvaně tolerantních lidí v mezích vlastní nereflektované předsudečnosti: homosexuálové totiž nemůžou mít děti.

Muž a žena – gender
Kdyby se prezidentův výrok vzal vážně, měli bychom se zamyslet nad novou podmínkou pro vstup do manželského svazku. Každý, kdo zatouží po manželství, by měl podstoupit testy plodnosti.

A když se prokáže jeho neplodnost, bude mu tato instituce zapovězena. A stejně tak lidem, kteří se třeba chtějí vzít, ale děti mít nechtějí. Zdá se vám to absurdní? Tak proč manželství podmiňovat právě sexuální orientací?

Lidé jako Zeman nebo Piťha si neuvědomují, že zatímco jim podmínky pro uzákonění manželského svazku nikdo nediktuje, LGBT lidé se s určováním toho, co můžou nebo nemůžou dělat, setkávají takřka pořád. Do jejich intimní každodennosti jim s oblibou mluví všichni ti, kteří se zaklínají svobodou jednotlivce jako nejvyšší univerzální hodnotou.

Až moc často tím ale myslí jediné: právo na svou nadřazenost. V posledních letech to navíc dělají v organizovaném bloku.

Dobře je to vidět právě na koalici Hradu a církve, která se dnes stává funkční úderkou pro nastolování tvrdě konzervativní agendy. Z kamarádství, které za poslední roky vykvetlo mezi prezidentem a katolickou církví se dokonce někdy zdá, že navzdory vyhlášenému ateismu není Česko tak úplně sekularizovaný stát.
Apolena Rychlíková
(Zdroj: plus.rozhlas.cz, 16.1. 2019)

Den v triku