ŽÁBA NA PRAMENI, o.s.
rozcestník hlavních aktivit a projektů
osvěta, vzdělávání, kulturní aktivity,
vyrovnávání šancí žen a mužů,
rozvoj občanské společnosti

Knihou roku je román Radky Denemarkové Hodiny z olova 

08. 04. 2019, rubrika: Aktuality
 

Knihou roku 2019 je román Radky Denemarkové Hodiny z olova vydaný v nakladatelství Host. Zvítězila ve výročních knižních cenách Magnesia Litera, porotci ji vybrali jako nejlepší napříč kategoriemi. Rozsáhlý román inspirovaný autorčinými pobyty v Číně vypráví o krizi evropské společnosti i rodiny, hledání nového smyslu života, pevného bodu v něm, ale také o Číně jako totalitní zemi.

Pořadatelé v neděli v Národním divadle vyhlásili i vítěze osmi kategorií soutěže, jež má propagovat kvalitní četbu. V té nejsledovanější, v kategorii prózy, zvítězila Pavla Horáková s románem Teorie podivnosti. Vypráví ho vědecká pracovnice s pronikavým postřehem a ironicky kritickým vztahem k světu. Vyprávění, vedené deníkovou formou, mísí hovorovou češtinu a vytříbený, kultivovaný jazyk. Záznamy oscilují mezi podrobně zachycenou všedností, satirickými či groteskními obrazy české vědecké scény a esejemi o skrytých a tušených souvislostech univerza.

Jednapadesátiletá spisovatelka, literární historička a překladatelka Denemarková má už tři ocenění v soutěži Magnesia Litera. Obdržela je ve třech kategoriích – za prózu (román Peníze od Hitlera, 2006), za publicistiku (monografie Smrt, nebudeš se báti aneb Příběh Petra Lébla, 2008) a za překlad (Herta Müllerová: Rozhoupaný dech, česky 2010).

Její kniha Hodiny z olova představuje osudy několika rodin odlišných generací z evropských zemí i sociálních vrstev, kteří se svými rodinnými traumaty, krizemi středního věku, vyhořením nebo pubertou odjeli do Číny, aby si uklidili ve svém životě, ale jejich svět se dál rozpadá. Podle poroty román tematizuje soudobou podobu čínské společnosti jako totalitní režimu. Autorka na knize pracovala pět let.

Jádrem tohoto pohledu není způsob fungování společnosti, jako spíš osud těch, kdo se ocitnou v pozici oběti. Postavy románu nejsou jedinečné bytosti, představují symbolické typy, podobně jako v antickém mýtu. Privátní osudy jsou zcela v osidlech mechanismů společenských: mocenský vzestup Číny je zároveň protipólem bortících se hodnot evropské civilizace, která je v krizi, z níž se nerýsuje žádné východisko.

Při přebírání ceny autorka uvedla, že do Číny nyní jet nemůže. “Zakazuje mi to nejen čínská strana, ale myslím, že je to už problém i z české strany. Myslela jsem si, že jsme svébytný stát,” uvedla. Ke své knize řekla, že je esencí situací, ze kterých na ní jde strach. Jen pozoruji, a děsím se toho, v čem lidé musejí žít. Ale nedivím se tomu, když máme prezidenta, který mluví o této brutální společnosti jako o harmonické demokracii, uvedla. “Redukovali jsme demokracii na byznys,” dodala.

V kategorii publicistika, z níž vzešla loňská Kniha roku, publikace Erika Taberyho Opuštěná společnost, letos zvítězil titul Střední Evropa je jako pták s očima vzadu od Jacquese Rupnika.

Literu za knihu pro děti a mládež dostala kniha Venduly Borůvkové 1918 aneb Jak jsem dal gól přes celé Československo, která spojením fikce a reality na příběhu dospívajícího kluka zachytila neklidnou atmosféru prvních let Československa. Objevem roku se stala Anna Cima s románem Probudím se na Šibuji, který sklízel pochvalu kritiky záhy po svém vydání.

Cenu za Blog roku dostala Michaela Duffková za svůj Zápisník alkoholičky. Obsahuje autobiografické vyprávění mladé ženy bojující se závislostí na alkoholu, o léčbě a návratu do běžného života.

Čtenáři svou cenu udělili knize zpravodaje Jakuba Szántó: Za oponou války s podtitulem Zpravodajem nejen na Blízkém východě.
(Zdroj: echo24.cz, 7.4. 2019)

Den v triku