ŽÁBA NA PRAMENI, o.s.
rozcestník hlavních aktivit a projektů
osvěta, vzdělávání, kulturní aktivity,
vyrovnávání šancí žen a mužů,
rozvoj občanské společnosti

Moje místa: „Dávám do každého kousku oděvu kus sebe,” říká doma i ve světě oceňovaná módní designérka Liběna Rochová 

11. 04. 2019, rubrika: Aktuality
 

Její přehlídka je pokaždé originální umělecké dílo. Za téměř 40 let v módní branži posbírala mnoho významných designérských cen a své zkušenosti předává studentům Ateliéru oděvu a obuvi na pražské UMPRUM. „ Chci od svých studentů to, co od sebe – dokonalost,” říká dnes paní profesorka na škole, kde ji samu komunistický režim studovat nenechal.

Liběna Rochová vede tak trochu paralelní životy. Ten pracovní, tvořivý, patří Praze a Studiu LR na Malostranském nábřeží na břehu Vltavy, a ten druhý, osobní a rodinný, náleží Brnu a rodnému domu, kde dlí duch jejích tvůrčích začátků. Tady je matkou, manželkou a babičkou, prostě ženou. Zde tráví víkendy, kdy už zdaleka tolik nepracuje, jak tomu bývalo dříve, ale užívá si svých blízkých. Pracovnu v domě ale stále ještě má. Dokáže vzít do ruky pastelky a během minutky nakreslit skicu, která bývá základem nového oděvu. Zbavila se své ambicióznosti, přestala se hnát stůj, co stůj na další vrchol, a místo toho v ústraní medituje a svou duši tak zbavuje zloby a stresu. „ Doporučuju každému na zklidnění mysli, aby našel ticho sám v sobě“, říká ve svém pokoji s velkými okny, plném světla a čistoty prostoru.

Doma v Brně je také dcerou, která víkend, co víkend navštěvuje svou maminku v Domově důstojného stáří. Dokud nebyla maminka, bývalá herečka, upoutaná na lůžko, protančily spolu návštěvní čas. Dnes alespoň zpívají…Liběna cítí neskonalý vděk k celému místnímu personálu, sestřičkám říká andílci, a obdivuje jejich trpělivou práci v péči o seniory, která není leckdy jednoduchá. Přesto tady nikomu nemizí úsměv z tváře. Jak řekla paní ředitelka domova, Jitka Bednářová, ten, kdo pečuje o staré lidi musí být nejen profesionál ve své práci, ale především dobrý člověk.

V Praze jakoby se Liběna proměnila. V dobrém, samozřejmě. Ukáže svou druhou tvář, něha maličko ustoupí a z ženy pečovatelky se stává žena rozhodná, autoritativní a sebevědomá. V hodině se svými studenty Ateliéru oděvu a obuvi na UMPRUM řeší přípravu nadcházející přehlídky studentské tvorby v rámci pražského Designblocku. V rámci ankety nám někteří z jejích studentů potvrdili, že ač je profesorkou přísnou a nekompromisní, má jejich úctu a důvěru. Učí se od nejlepšího. „Chci od svých studentů to, co od sebe – dokonalost!“, vysvětluje designérka princip vedení studentů a jejich úspěchu i ve světě.

Ve svém ateliéru na Malostranském nábřeží s výhledem na řeku Vltavu, se cítí doma. Tady tráví pracovní část týdne. Interiér pojala ve stylu italských bytových galerií a dvakrát do roka se tak celý prostor promění v přehlídkové molo a Liběna Rochová pozvaným hostům prezentuje své nové, limitované kolekce. Tvoří totiž nejen umělecké kousky pro oči diváků přehlídek, ale pro své zákaznice i kolekce nositelné v běžném životě a šaty na míru. Neobešla by se bez spolupráce se svým kolegou, mistrem krejčím, Pavlem Vlasákem. Nápady a vize slavné návrhářky musí mistr krejčí přivést na svět. A není to občas snadné. „ Liběna má svůj rukopis, tvoří úplně jinak než všichni ostatní, vždy jakoby v tom byl kus jí samé“, přibližuje pan Vlasák náročnost práce s Liběnou, kterou má velice rád.

Už by nemusela „nic“, ale první dáma naší módní designerské scény se spojila se známým výtvarníkem Lukášem Musou Musilem, aby společně pomohli dobré věci, aby upozornili na bolest. Vytvořili kolekci oděvů a bot pro společnost DEBRA, dali své talenty do služby nemoci motýlích křídel, a získali tak nečekaný, a neuvěřitelný finanční obnos dvou miliónů korun na pomoc takto nemocných. Odkud přišla inspirace a kde se v Liběně Rochové zrodila myšlenka na pomoc? I to se dozvíte, když se podíváte na pořad Moje místa.
Radka Červinková
(Zdroj: seznamzpravy.cz, 9.4. 2019)

Den v triku