ŽÁBA NA PRAMENI, o.s.
rozcestník hlavních aktivit a projektů
osvěta, vzdělávání, kulturní aktivity,
vyrovnávání šancí žen a mužů,
rozvoj občanské společnosti

Seriál Matematika zločinu dokumentuje justiční omyl. Český rozhlas ho odmítl vysílat 

29. 04. 2019, rubrika: Aktuality
 

První český podcastový krimiseriál Matematika zločinu si minulý týden odnesl cenu za nejlepší dokument loňského roku na mezinárodní soutěži rozhlasových pořadů Prix Bohemia Radio. Český rozhlas, který pořad sám inicioval, ho však nechce odvysílat. Tvrdí, že porušuje rozhlasový kodex. Seriál totiž zdokumentoval mimo jiné justiční omyl, ke kterému došlo kvůli chybnému posudku soudního znalce Jiřího Strause, ale jeho vyjádření v seriálu chybí. Straus se však opakovaně vyjádřit odmítl. Posudek Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky tvrdí, že zveřejnění pořadu je ve veřejném zájmu.

Soudní znalec profesor Jiří Straus je mediálně vyhledávanou postavou. Proslavil se analýzou okolností smrti ministra zahraničí Jana Masaryka, načež se z něj stal popularizátor oboru forenzní biomechanika. Ten spočívá v detailní analýze pádů, úderů či srážek lidského těla a posudky z tohoto oboru často přinášejí klíčové důkazy v soudních sporech.

Léta byl jediným soudním znalcem v oboru právě Straus – ústřední postava podcastové série Matematika zločinu, za níž stojí Magdalena Sodomková a Brit Jensenová. Dvě novinářky zdokumentovaly zásadní pochybení, kterých se profesor dopustil, a upozornily na neochotu justice na varování před chybnými posudky reagovat.

Pětidílný zvukový dokument měla dle dohody odvysílat stanice Plus Českého rozhlasu. Vedení rozhlasu však od něj nyní dává ruce pryč.

Kvůli chybnému posudku 12,5 roku za mřížemi
V roce 2012 kontaktoval novinářku Sodomkovou Tomáš Toman. Muž, který uprchl z České republiky na Bali, aby se vyhnul trestu za těžké ublížení na zdraví s následkem smrti. Toman měl při opilecké bitce zabít mladého muže v pražském klubu Cross.

Obžaloba se tehdy jako o hlavní důkaz opírala právě o posudek Strause, podle jehož propočtu měl Toman své oběti rozbít hlavu o stojan sochy a kopat ji. Tím měl způsobit mužovu smrt. Toman byl od začátku přesvědčený, že jde o justiční omyl, a proto se snažil přesvědčit novinářku Sodomkovou, aby se o posudky Jiřího Strause začala zajímat.

Autorky dokumentu opravdu v posudku nalezly nepřesnosti, které později vedly k obnovení procesu s Tomanem. Soud mu nakonec trest snížil ze 12,5 na 3,5 roku. Toman si už tou dobou odseděl šest let, takže byl propuštěn na svobodu.

Novinářky zdokumentovaly ještě další případ, ve kterém se obžaloba opírá o Strausův posudek, který provázejí nejasnosti a vedl k odsouzení mladíka Jakuba Juřeny z Uherského Hradiště, který na parkovišti před supermarketem srazil člověka, který později v nemocnici zemřel. Juřena dostal sedm let vězení. Jeho proces se obnovit nepodařilo, takže Juřena si celý trest odseděl.

Strausův hvězdný status mezitím začal postupně upadat. V roce 2013 musel nedobrovolně opustit své místo na Policejní akademii, když Nejvyšší soud uznal chyby v posudku k případu Tomáše Tomana. Na Strause si také stěžovala Česká biomechanická společnost, podle které jsou v některých jeho posudcích chyby.

Změna postoje vedení stanice
Na počátku celého projektu oslovily autorky stanici Český rozhlas Plus, které v té době šéfoval Ondřej Nováček. “Jemu se to moc líbilo a udělala se ústní dohoda, že můžou začít rešeršovat,” potvrzuje pro Aktuálně.cz okolnosti vzniku podcastu vedoucí tvůrčí skupiny Dokument ČRo Daniel Moravec.

V momentě, kdy Český rozhlas souhlasil s výrobou seriálu, Magdalena Sodomková oslovila Nadační fond nezávislé žurnalistiky, který jí poskytl čtvrtmilionový grant na rešerše a přípravu podcastu o stavu české justice. Zbývající výrobní náklady hradil Český rozhlas.

Věc se ale zkomplikovala v momentě, kdy Nováček v únoru 2018 povýšil na ředitele programu ČRo. Do vedení Plusu nastoupil Petr Šabata (bývalý šéfredaktor Hospodářských novin – pozn. red.), který se k Matematice zločinu stavěl neutrálně.

“Já jsem ho vyzýval, aby ještě na počátku výrobu stopnul, pokud má pochybnosti. On je šéfredaktor, on ať se rozhodne,” vzpomíná Moravec s tím, že Šabata však nikdy explicitně neřekl, aby výrobu ukončili.

“Proto jsem se já, jako vedoucí skupiny Dokument, rozhodl, že dílo uděláme, a až to bude hotové, tak si ho ČRo Plus posoudí,” vysvětluje Moravec. Matematika zločinu byla už v mezičase zveřejněna on-line na webu Matematikazločinu.cz, aby splnila podmínky grantu od nadačního fondu.

“Oni nám do očí tvrdí, že si ten seriál neobjednali, ale to je lež,” říká Aktuálně.cz Sodomková s tím, že to může doložit e-mailovou konverzací. Podle Sodomkové není možné na rozhlase začít vytvářet nějaký pořad bez toho, aby to vědělo vedení.

Letos v lednu pak padlo rozhodnutí. Šéfredaktor Petr Šabata oznámil, že seriál není možné vysílat, protože porušuje kodex. “Slovesný formát Matematika zločinu nemůže být stanicemi ČRo odvysílán, protože nesplňuje náročné parametry kladené na vysílání média veřejné služby – a především není v souladu se zákonem o ČRo a Kodexem ČRo. Dva základní prohřešky proti Kodexu spočívají v tom, že seriál obsahuje množství nezdrojovaných informací a že osoba (Jiří Straus – pozn. red.) nedostala žádný prostor k vyjádření svého stanoviska,” shrnuje Šabatovy námitky mluvčí rozhlasu Jiří Hošna.

Autorky však s Šabatovou kritikou nesouhlasí, Straus podle nich prostor k vyjádření dostal. Tvrdí, že byl osloven mnohokrát, ale on sám žádnou z nabídek sdělit svůj náhled na věc nevyužil. Letos v březnu pak autorky znalce oslovily znovu na křtu knihy Historie českého zločinu, ale opět neuspěly. Znalec reakci přislíbil, ale na položené otázky už neodpověděl.

Ostatně vyjádření odmítl Straus i deníku Aktuálně.cz. “Já se k tomu nechci vyjadřovat,” uvedl na žádost o rozhovor.

S druhou námitkou se autorky také neztotožňují. Všechny respondenty autorky znají, ale o anonymizaci je oni sami požádali. “Během práce na seriálu jsme se setkali s tím, že respondenti měli vážné obavy o svou bezpečnost,” tvrdí Sodomková s Jensenovou.

Dalším problematickým momentem je podle rozhlasu použití skrytých mikrofonů. Podle Moravce je námitka absurdní, protože skryté nahrávky nepořídily autorky, ale poskytly jim je třetí osoby. “Problém je v tom, že podle kodexu musí šéfredaktor povolit použití skrytého mikrofonu. Jak ho ale mohl povolit, když ta nahrávka už dávno existuje?” zlobí se Moravec.

Podle posudku je seriál v pořádku
Fond nezávislé žurnalistiky si nechal vypracovat posudek, který zkoumá, jestli opravdu dochází k porušení rozhlasového kodexu.

Podle hodnotitele Jana Motala z Masarykovy univerzity se dá doložit, že téma Matematiky zločinu je ve veřejném zájmu. “Lze konstatovat, že téma pořadu je ve veřejném zájmu, neboť dopad neuspokojivého stavu systému soudních znalců na českou společnost je nezpochybnitelný a doložitelný dlouhodobým odborným i laickým zájmem,” píše se v posudku. Straus podle Motala dostal prostor pro vyjádření, takže se domnívá, že absenci jeho vyjádření nelze považovat za porušení kodexu.

Motal dále tvrdí, že Matematika zločinu s drobnými výhradami splňuje kodex. Seriál by podle něj měl obsahovat explicitně zmíněné důvody, proč byli někteří respondenti anonymizováni, a také by měl obsahovat informace o původu některých materiálů, se kterými autorky pracovaly. “Po odstranění těchto drobných vad pořad splňuje nároky na vysílání,” tvrdí Motal.

Daniel Moravec z dokumentární sekce rozhlasu se závěry posudku souhlasí a myslí si, že s příslušným komentářem byl bylo možné Matematiku zločinu vysílat. “Formát hybridního podcastu, který spojuje investigativní žurnalistiku a umělecký dokument, je pro Český rozhlas těžko uchopitelný a moc si s ním neví rady,” vysvětluje Moravec.

Motalův posudek Moravec odeslal své nadřízené Kateřině Konopáskové. Mluvčí rozhlasu však tvrdí, že o jeho existenci nemá žádné informace. “Nevíme, o jaký posudek jde, a jeho obsah neznáme,” vzkázal mluvčí Hošna na dotaz Aktuálně.cz.

Jak autorky, tak Moravec se shodují, že vyjádření vedení rozhlasu autory podcastu poškozuje. “Pokud někdo říká, že to nesplňuje kodex, tak autorky očerňuje a snižuje jejich profesní status,” říká Moravec.

“My jsme natočili věc, která je vlastně docela nebezpečná, a za námi nikdo nestojí. Veškeré útoky můžou jít na nás dvě s Brit Jensenovou. Český rozhlas nás svým postojem staví do zranitelné pozice,” dodává Sodomková.

Matematika zločinu v minulém týdnu vyhrála ocenění za nejlepší rozhlasový dokument roku 2018 na festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio. Vítěze měla odvysílat stanice ČRo Vltava. Matematiku zločinu ale stanice do éteru nepustila.
Michal Polák
(Zdroj: zprávy.aktualne.cz, 11.4. 2019)

Matematika zločinu stála ČRo 240 tisíc, autorky musí pořad upravit, říká šéf rozhlasu

Chceme rozhlasový seriál Matematika zločinu odvysílat, oznámil generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral tento týden na jednání Rady Českého rozhlasu. Seriál, který odhalil nedostatky české justice, podle kritiků porušuje kodex rozhlasu. Autorky pořadu však tvrdí, že jim nikdo přesně neřekl, co mají změnit. Na výrobu seriálu přispěl rozhlas 240 tisíc korun, podle Zavorala by v případě jeho neodvysílání hrozila zpronevěra veřejných peněz.

“My jsme ten podcast nevysílali z jednoho prostého důvodu. Už k prvnímu dílu seriálu pan šéfredaktor stanice Petr Šabata řekl, že ten díl vykazuje řadu vad z hlediska souladu s Kodexem Českého rozhlasu,” připomněl důvody Zavoral. V minulém článku je detailněji rozvedl deník Aktuálně.cz.

Podle ředitele autorky zřejmě neznají všechny ustanovení kodexu. “Pokud by ho znaly, tak by požadavky kolegy Šabaty hned v začátku vzaly v potaz a ten seriál takto doplnily,” vysvětluje generální ředitel.

Český rozhlas podle jeho slov má zájem Matematiku zločinu vysílat. “Moje snaha je, aby obě dámy souhlasily s úpravou toho seriálu tak, aby odpovídal Kodexu Českého rozhlasu,” řekl dále Zavoral na zasedání.

Autorka Magdalena Sodomková tvrdí, že nikdy nedostaly seznam konkrétních nedostatků. “Tuším v lednu jsme měli schůzku s panem Šabatou a my s Brit Jensen jsme mu nabídly, že se sejdeme nad scénářem a on nám přesně může říct, co konkrétně je špatně a co máme opravit. To ale on odmítl s tím, že by ho někdo mohl nařknout z cenzury,” reaguje na slova ředitele Sodomková.

Nechci použít silné slovo
“Bylo tady využito 240 tisíc z veřejných peněz koncesionářů,” říká Zavoral a dodává, že pokud by autorky nesouhlasily s úpravou seriálu a Český rozhlas by ho nemohl publikovat, tak vyvstává otázka, zda nešlo o zpronevěru.

Sodomková narážku na zpronevěru odmítá, protože podle ní Český rozhlas měl příležitost výrobu seriálu zastavit, ale neudělal to.

“Pokud je někdo zodpovědný za to, že veřejné peníze šly vniveč, tak je to vedení Českého rozhlasu Plus,” tvrdí Sodomková.

Seriál Matematika zločinu zdokumentoval mimo jiné justiční omyl, ke kterému došlo kvůli chybnému posudku soudního znalce Jiřího Strause, ale jeho vyjádření v seriálu chybí, což je hlavní výtkou Českého rozhlasu. Straus se však opakovaně vyjádřit odmítl a nereagoval ani na dotazy Aktuálně.cz.

Dubnový posudek Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky tvrdí, že autorky udělaly vše pro to, aby jeho vyjádření získaly. Navíc je vysílání dokumentu podle posudku ve veřejném zájmu.

Matematika zločinu na začátku dubna vyhrála ocenění za nejlepší rozhlasový dokument roku 2018 na festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio. Vítěze měla odvysílat stanice ČRo Vltava. Matematiku zločinu ale stanice do éteru nepustila.

Co je to podcast?
Podcast je zvuková nahrávka ve formátu MP3, která se dá stáhnout do mobilního telefonu přes podcastovou aplikaci a poslouchat kdykoli zdarma. Slovo podcast vzniklo v roce 2004 spojením názvu přehrávače iPod firmy Apple s anglickým slovem pro vysílání – broadcast. Čeština přejala tento anglický výraz beze změny. Podcast je typický delším formátem, většina z podcastů se pohybuje mezi délkou 30-60 minut, nicméně výjimkou nejsou ani několikahodinové podcasty.
Michal Polák
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz, 27.4. 2019)

Den v triku