ŽÁBA NA PRAMENI, o.s.
rozcestník hlavních aktivit a projektů
osvěta, vzdělávání, kulturní aktivity,
vyrovnávání šancí žen a mužů,
rozvoj občanské společnosti

BABIŠŮV AUDIT MÁ BRADÁČOVÁ. V OHROŽENÍ JSOU I ÚŘEDNÍCI 

06. 06. 2019, rubrika: Aktuality
 

Unijní audit, který potvrdil střet zájmů Andreje Babiše, neohrožuje jen českého premiéra a jeho firmu Agrofert. Státní zástupci, kteří začali analyzovat závěry auditu, se podle zjištění Neovlivní.cz zaměří i na postup českých úředníků, kteří holdingu dál propláceli dotace, i když už Brusel avizoval problém. A také na jednotlivé případy dotací, které Evropská komise označila za neoprávněné. Pod každou je podpis konkrétního úředníka.

“Audit rovněž odhalil individuální pochybení mající finanční dopad, která dokazují, že docházelo k závažným nedostatkům ve fungování řídicích a kontrolních systémů.”

I tato věta v auditu Evropské komise může přinést ještě hodně potíží českým úředníkům, kteří jsou zodpovědní za to, že Agrofert premiéra Andreje Babiše čerpal stamilionové dotace, na které podle Bruselu neměl nárok. Skrývá se za ní mimo jiné fakt, že navzdory varování z unie úředníci dál propláceli holdingu dotace a to i poté, co právní služba Evropské komise loni na podzim doporučila vyplácení pozastavit.

Státní zastupitelství již oznámilo, že audit analyzuje. Případ má na stole úřad pražské vrchní žalobkyně Lenky Bradáčová. “Mohu potvrdit, že vrchní státní zastupitelství v Praze z úřední povinnosti dokument, tak jak ukládá zákon, vyhodnotí,” uvedla pro Neovlivní.cz Bradáčová.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman už závěry auditu v neděli v ČT označil za vážné.

Žalobci podle zjištění Neovlivní.cz budou posuzovat nejen roli premiéra Andreje Babiše a manažerů Agrofertu, ale také úředníků. U dotací za 168 milionů totiž nalezli auditoři závažná pochybení (celková suma dotací, o kterou se hraje je 450 milionů).

Kromě toho úředníci podle auditu nebrali na vědomí, že Andrej Babiš je ve střetu zájmů a holding by dotace vůbec dostávat neměl. A do třetice: selhala kontrola.

“Ani to, že úředníci rozhodují o případu, který se týká premiéra a mohou tak být pod jistým tlakem, z nich nesnímá trestní odpovědnost. Každý dokument má nějaký podpis, každý někdo schválil. A nyní je třeba ptát se proč rozhodli, jak rozhodli, co je k tomu vedlo,” uvedl zdroj obeznámený s plánovanou analýzou auditu.

Zkoumání se zaměří na roli úředníků z ministerstva financí, kteří mají pod sebou kontrolu čerpání dotací. A pak také z ministerstva pro místní rozvoj a Státního zemědělského intervenčního fondu, kteří mají rozdělování inkriminovaných dotací na starost.

V té souvislosti stojí za zmínku reakce SZIF, který neplánuje stopku pro Agrofert ani poté, co už z Evropské komise audit dorazil do Prahy.

“Fond u již poskytnutých dotací neidentifikuje žádné porušení dotačních pravidel ze strany žadatelů o dotace a při proplácení projektů postupujeme stejně, jako ostatní poskytovatelé dotací v České republice spolufinancovaných z ESI fondů. Pokud žadatel všechny podmínky pro získání dotace splnil, podporu získá,” stojí ve stanovisku SZIF.

Ministerstva financí a místního rozvoje spadají přímo do gesce hnutí ANO. V SZIF zase v dozorčí radě mají většinu lidé, kteří jsou členy hnutí ANO nebo dříve pracovali pro Babišův holding.

Úřady tak drží stejnou pozici, jakou k auditu zaujal Andrej Babiš: neukvapujme se, je to jen předběžný závěr, ve finále dokážeme, že se Evropská komise mýlí. “Toto je pouze předběžný návrh…toto stanovisko zásadně odmítám a budu bojovat za jeho změnu na základě dalších informací od národních orgánů. Žádné dotace rozhodně nebude muset Česká republika vracet,” prohlásil premiér.

Ve Sněmovně pak jako důkaz, že nic není ztraceno, použil případ svého spolupracovníka Jaroslava Faltýnka. Kvůli jeho střetu zájmů Česku hrozilo, že bude muset na dotacích vrátit 22 milionů. Ve finále nakonec Brusel vzal svůj požadavek zpět. Andrej Babiš ale při svém příměru zapomněl zmínit zásadní věc – Faltýnkova kauza se odehrála před zpřísněním pravidel pro střet zájmů.

V Babišově příběhu navíc komise navrhuje takzvanou stoprocentní korekci. To v překladu znamená, že chce vrátit komplet vše, protože jde v očích komise o ty nejvážnější prohřešky. A i když unijní auditoři ujišťují, že nehledí na postavení prošetřované osoby, to, že jde v tomto případě o ministerského předsedu jedné z členských zemi unie, je vede podle insiderů k extrémní opatrnosti.

Pravděpodobnost, že by komise zcela změnila svůj názor, je tak minimální.
Sabina Slonková
(Zdroj: neovlivni.cz, 3.6. 2019)

Kauzu jako Babiš EU ještě nezažila. Je to horší než Berlusconiho problémy, říká analytik

Podezření, kterým čelí premiér Andrej Babiš (ANO), jsou z pohledu Evropské unie vážnější než ta, která se týkala například bývalého italského premiéra Silvia Berlusconiho. Uvedl pro HN již v prosinci minulého roku, tedy dávno před zveřejněním auditní zprávy Evropské komise, Eric Maurice, ředitel bruselské kanceláře prestižního francouzského think-tanku Nadace Roberta Schumana.

Maurice zdůraznil, že žádný premiér ještě v EU nečelil obviněním ze zneužití evropských peněz ani obavám z toho, že může mít zájem přihrávat evropské dotace firmám, z nichž má sám prospěch.

Podle analýzy právníků Evropské komise je Andrej Babiš ve střetu zájmů, protože může mít zájem na tom, aby jeho firmy, které převedl do svěřenských fondů, dostávaly evropské dotace. A Česku kvůli tomu hrozí, že bude muset ze svého rozpočtu zaplatit možná až dvě miliardy korun. Zažila EU někdy podobný případ?
Byli tu premiéři, kteří doma měli problémy s justicí, jako byl italský premiér Silvio Berlusconi. Ale toto je první případ, kdy je nějaký předseda vlády podezřelý ze zneužití evropských fondů. A navíc ještě pro své osobní obohacení. To je bezprecedentní.

Tento případ ale nespadl z nebe – i tady v Bruselu bylo dobře známé, že Babiš je podnikatel a že při svém politickém rozhodování vždy bral ohled i na své byznysové zájmy. Neřekl bych tedy, že kauza vyvolala nějaké velké překvapení. Teď jde o to, jestli bude tento případ mít nějaké důsledky. Je na Evropské komisi, aby rozhodla. A nejspíše se bude muset řídit závěry své právní služby.

Zmínil jste Berlusconiho – spory, jestli je ve střetu zájmů, se týkaly domácích italských záležitostí. Jak jste řekl, u Babiše jde ale o obvinění ze zneužití evropských peněz. Znamená to, že z evropského hlediska je jeho případ vážnější, než byl ten Berlusconiho?
Berlusconi na všechny výtky ze střetu zájmů reagoval tím, že jde o politická obvinění a že se mu mstí jeho domácí soupeři. To bylo předmětem ostrých sporů v Itálii, ale z evropské úrovně k tomu bylo těžko možné něco relevantního dodat. Babišův případ je ale kvůli tomu, že jde o evropské peníze, jiný. Prošetřoval ho Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), zkoumá ho Evropská komise. Babiš nemůže říct, že jde jen o to, že si na něj zasedla česká justice. Pracovat začaly i evropské mechanismy, které kontrolují nakládání s evropskými penězi. Pro Babiše tak bude mnohem těžší tvrdit, že jde jen o politicky případ, o nějakou mstu či hon na čarodějnice.

Evropská komise zatím své stanovisko nevydala, ale na veřejnost unikla analýza její právní služby, která tvrdí, že Babiš je jednoznačně ve střetu zájmů. Jakou váhu takové stanovisko má? Je možné tvrdit, že to nic neznamená, protože jde jen o názor nějakých právníků?
Za prvé – Evropská unie je politický projekt, ale založený na právním základě. Funguje podle evropského práva a smluv. To, jaký je na konkrétní věc právní názor, je proto velice důležité, protože jde o samé základy unie. Podle evropských smluv je Evropská komise strážkyní toho, že jsou tyto smlouvy skutečně dodržovány. V rámci komise je přitom tímto strážcem fakticky její právní služba.

Takže není možné, aby právní služba vydala nějaké účelové stanovisko?
Snažit se tuto službu zpolitizovat, třeba v neprospěch někoho, by bylo extrémně těžké. Opravdu jen stěží by někdo mohl tvrdit, že komise evropské právo vykládá nějak účelově. Právní služba poskytuje komisi právní analýzu. Následuje rozhodnutí předsedy komise nebo sboru všech eurokomisařů. To už je politická rovina, tam může vyvstat diskuse, jaké rozhodnutí by komise v tomto konkrétním případě měla udělat. Ale pokud jde o právní službu, v jejím postoji nehraje politika vůbec žádnou roli. Tam jde čistě o právní analýzu.

Andrej Babiš zdůrazňuje, že je v EU velmi aktivní, například že často mluví se svými protějšky v Evropské radě, tedy s ostatními premiéry a prezidenty. Může ho v jejich očích tato kauza nějak poškodit? Často se říká, že lídři mají pochopení jeden pro druhého a nezajímá je, kdo má zrovna doma problémy…
Evropská rada je klubem šéfů vlád a hlav států a všichni chápou, že jeden z nich může mít doma problémy. Dokud to nemá vliv na jejich společné rozhodování, tak takové problémy nejsou pro toho konkrétního člena Evropské rady překážkou. Jenže Babišův případ se týká evropských peněz a právě teď začínají jednání o tom, jak bude vypadat příští víceletý evropský rozpočet. V rámci toho se dá čekat tlak na omezení peněz na podporu chudších regionů a na zemědělství. A taky snaha více kontrolovat, jak se s těmito penězi nakládá.

Chcete říct, že Česko může kvůli Babišovým problémům dostat z příštího evropského rozpočtu méně peněz?
Tak bych to neformuloval. V rámci unie se teď ale klade větší důraz na dodržování zásad vlády práva, než tomu bylo dřív. Především kvůli podezřením z narušování vlády práva v Polsku, Maďarsku a Rumunsku. Do toho přichází Babišův případ v Česku. Bude větší snaha zajistit, aby evropské peníze nemohly být používány na něco, co není v souladu s evropskými hodnotami, jako je právě vláda práva. Tento kontext může být pro Babiše a jeho postavení v rámci EU větším problémem než sám fakt, že je vyšetřován.

Babiš říká, že se mu na fungování EU sice řada věcí nelíbí, ale že je jednoznačně proevropským politikem. Je takto vnímán i v Bruselu?
Na to je těžké odpovědět, protože jeho názory nejsou moc jasné. Nestačí jen opakovat, že jste proevropský. Musíte to taky v konkrétních případech ukázat. Zatím nevysvětlil, co chce ve jménu Česka v rámci EU prosazovat. Můžete říkat, že jste proevropský, ale co to znamená? To říká spousta lidí, například i maďarský premiér Orbán. S tím, že chce jinou EU.

Debata o tom, jaká by EU měla být, je v pořádku. Ale pouhý fakt, že zdůrazňujete, že jste proevropský, vás v rámci unie rozhodně nemůže uchránit před kritikou. To by pak nemohl být kritizován vůbec nikdo. A pokud chce někdo být proevropský, tak by na prvním místě měl respektovat evropské právo. Jestli ho Babiš respektovat bude, to nám musí teprve prokázat.
Ondřej Houska
(Zdroj: domaci.ihned.cz, 2.6. 2019)

Den v triku