ŽÁBA NA PRAMENI, o.s.
rozcestník hlavních aktivit a projektů
osvěta, vzdělávání, kulturní aktivity,
vyrovnávání šancí žen a mužů,
rozvoj občanské společnosti

1. díl diskuze v kině MAT: Co má společného macho a feminista? 

18. 06. 2008, rubrika: Aktuality
 

Jak jsme slíbili, přinášíme Vám první část přepisu veřejné debaty, kterou Žába na prameni uspořádala 22. května v pražském kině MAT. První beseda dostala název „Mužství: Nedotknutelný subjekt jako objekt diskuse“ a moderovala ji Jana Šmídová z Českého rozhlasu. První část měla motto Co má společného macho a feminista?
Celé debaty ze zúčastnili/y:
Lucie Jarkovská z Masarykovy univerzity,
Martin Komárek z MF Dnes,
Tomáš Pavlas ze Žáby na prameni,
Michaela Appeltová – studentka genderu,
Michal Komárek z Reflexu,
Petr Pavlík z Karlovy univerzity,
Martin Fafejta z Palackého univerzity,
Irena Smetáčková z Karlovy univerzity,
Martin Jára z Ligy otevřených mužů.

Zvukový záznam první části debaty

Tomáš Pavlas nejdříve představil Žábu na prameni: Jsme sdružení, které se snaží vzdělávat veřejnost v genderové oblasti. Děláme to proto, aby naše občanská společnost dokázala klást politikům témata a argumenty, které se týkají rovných příležitostí žen a mužů. Abychom vlastně neskákali na špek různým populistům, kteří říkají, že ženy jsou z Venuše a muži z Marsu. Snažíme se přesvědčovat ty, kdož mají moc, že jsme všichni z planety, která se jmenuje Země. A ta leží mezi Marsem a Venuší.
Pokud řeknu, že žena je člověk, bude se mnou každý souhlasit. Mnoho lidí také bude souhlasit s tím, že ženy jsou diskriminovány. Dnešní debata je etická, protože diskriminace je vždy etický a morální problém.

Poté začala diskuze.

Fafejta:

Pokud někdo říká, že má jednu jedinou pravdu, tak se mýlí. Různé podoby mužství ve společnosti narůstá, protože i společnost sama je komplikovanější. Pokus slyším o krizi mužství, tak tomu nerozumím. Mnoho mužů tedy neví, jak svou roli hrát a my nevíme, co od něho můžeme očekávat. Dnes tedy přesně nevíme, co je to mužství. Někteří muži vstupují do partnerských vztahů a na základě výchovy či zkušeností hrají svou roli špatně, což vede ke krizi. K ní však může vést i angažované otcovství, protože tam vstupuje otec do tradičního hájemství ženy, což může být z její strany vnímáno negativně. K tomu je třeba připočíst tendenci vnímat takovou ženu negativně, které takovou matku považuje většinou za neschopnou.
Za druhé: jak se rozvolňuje princip mužství, tak se objevují i diskriminovaní muži. Společnost je nastavena tak, že někteří lidé jsou diskriminováni. Například po rozpadu manželství je mateřská role brána jako nezbytná a primární, kdežto role otce je brána jako zanedbatelná. Počet těchto mužů neroste, ale roste počet těch, kteří si to uvědomují jako diskriminaci. To je rozdíl proti minulosti.
Tak tu vznikají paradoxní situace. Mužské a ženské role se přibližují, což vede ke zmatkům. Situace se zlepšuje, ale stejně budou vznikat nové a nové krize.

Jára

Mám reference o tom, že mnoho mužů se o své děti starat chce. Já spíše navrhuji zaměřit se na pozitivní příklady aktivního otcovství, což je nově vznikající typ mužství. Takových mužů je více než si myslíme.

Jarkovská

K tomu bych jenom připomněla existenci sdružení K 213. Podívejte se na jejich internetové stránky – odmítají platit i tak nízké alimenty s tím, že jsou určeny pro matky, i když samozřejmě jsou určeny na pokrytí potřeb dítěte a k tomu vůbec nedostačují. Navíc tito otcové argumentují tím, že nebudou přispívat na děti, které v péči matky „zvlčily“ a odmítají jejich otcovskou autoritu. A tihle lidé jsou bráni i kvůli médiím, která ráda vezmou zavděk atraktivními fotkami různých blokád, jako protestující tatínkové. O těch aktivních otcích se dozvíme málo.

Jára
Socioložka Radová již upozornila na to, že mediální diskurz je negativní. Proto s přimlouvám za to, aby bylo zveřejňováno více pozitivních zpráv o aktivních otcích.

Martin Komárek

Ti pánové jsou střelení. Ale oni jsou střelení ze zoufalství. Oni přišli o své děti a soudy opakovaně nebraly do úvahy jejich touhu být se svými dětmi. Jejich manželské vztahy jsou v troskách a oni na to reagují střeleně. Soudy také mají velkou část pravdy. První feministky také reagovaly silně na svou dobu, došlo i na shnilá rajčata, a dnes vidíme, že měly pravdu.

Jarkovská

Alimenty by ale platit měli. To je ten malér.

Martin Komárek

Pokud ale matka vychová dítě v nenávisti k otci a tak mu ho ukradne, tak on si řekne: „Proč já bych měl platit na ukradeného nepřítele?“ Neříkám, že je to správné, ale pro mne je to pochopitelné.

Fafejta

Rétorika toho sdružení je naprosto nepřijatelná, ale otvírají nové problémy. To, že neplatí alimenty, vyplývá z toho, že matky jim neumožňují styk s dětmi. A ono si řeknou: „Když matka nerespektuje rozhodnutí soudu, tak ani já ne.“ Neuvědomují si, že tím trestají dítě. Já se s tím neztotožňuji, ale otevírají téma, o kterém je potřeba se radit.

Michal Komárek

Dostali jsme se daleko od původního tématu. Mne zaujala slova pana Fafejty, že společnost je diskriminační. Proto bychom se měli zabývat tím, jak to je ve skutečnosti.

Pavlík

Uvedené příklady jsou konkrétní, ale dají se zobecnit. Alimenty jsou tak nízké, až je to skandální. Některá média na to upozorňují, ale to se vlamují do otevřených dveří. Feministky na to upozorňují dlouho, ale nikoho to nezajímalo. Společnost si toho ale začne všímat až tehdy, když se objeví skupinka mužů, kteří na to poukáží typicky mužským způsobem – tvrdě, agresivně. Neznám pozadí těch případů, ale nedostali je oni kvůli tomuto svému rysu chování, tedy jak říkal Komárek, že jsou „střelení“? Tito muži se možná ukázali jako problematičtí již u soudu, proto byly děti svěřeny matkám. Oni ale naštěstí historicky znemožnili a díky svým akcím ztratili i podporu ministra Nečase.
Ale zpět k tématu – machismus je určitý typ mužství, který se negativně vymezuje proti ženám. A uvedené postoje jsou jasnou ilustrací tohoto postoje.

Dotazy:

Proč si myslíte, že uvedená rétorika je vyloženě antifeministická, když obě skupiny mají hodně společného: posílit muže v domácí sféře.

Jarkovská:

Obě skupiny nemají společný cíl. Tito lidé jsou ideově spřízněni s Národní stranou. Takže se jejich názory protínají asi jako názory bigotních katolíků a některých feministek, kdy obě skupiny bojují proti pornografii.

Šmídová: Pojďme k tématu – co je to mužství.

Martin Komárek

Podívejte se na jednu věc: tazatel přiřadil mužům jako vlastnost agresivitu. Já si myslím, že mužnost by na světě měla zůstat, ale agresivitu bych nepočítal mezi její znaky. Ta je vlastní mužům i ženám, vždyť v Abú Ghraibu mučily ženy vězně „lépe“ než muži. Co je mužům vlastní a o co bychom mohli při přílišném sbližování rolí obou pohlaví přijít, je určitá dávka elegantní odvahy až rytířskosti.

Jára

Já to tak nevnímám. Mě je sympatický přístup, kdy je muž empatický a vnímavý, ale zároveň si uchovává sílu a razanci.

Těmito slovy skončila první část veřejné debaty.

Den v triku