Zájem o žabí trička byl poměrně velký, v určitých vlnách dokonce obrovský. Bez obalu však říkáme, že mnozí/mnohé se nadchli/y, vzali/y, ale svůj příběh jsou nám pořád dlužni/y. Ostatně můžete si stav věcí zkontrolovat v rubrice Den v triku na webových stránkách Žáby na prameni.

Ale pozor!!! Do 20. srpna, kdy je konečná uzávěrka, můžete dluh vyrovnat!!!
Programová ředitelka Žáby Dana Radová radí: „Nenechte ležet 5 000 korun, které můžete vyhrál jako první cenu! Doporučuji výhru věnovat na cestu třeba do Skandinávie. Tam poznáte zblízka, co jsou rovné příležitosti!“

Jak asi víte, žabí tričko zdobí slogan:

Feminismus je radikální názor, že i ženy jsou lidé.

Z prvních příběhů pro vás vybíráme. Třeba Štěpánka, jak sama píše, si žabí tričko docela příjemně užívá:

„Nosit tohle tričko mě hrozně baví. Je to jako nosit rovnátka. Je to něco neobvyklého, ale vlastně normálního. Každý na ně reaguje jinak, po svém, podle toho, jak je založen, jak byl vychováván, jak je otevřený. Pozorovat to a reagovat na podněty od okolí je zajímavé, zábavné a obohacující – pro obě strany.“

Zkušenosti ukazují, že na tričko si musí lidé zvyknout. Až pak přijdou nějaké reakce. Ovšem v případě pani Vlaďky tomu bylo úplně naopak. Shrnula lapidárně:

„První ohlasy nejbližšího okolí (tj. lidí, se kterými nebydlím, ale téměř denně se vídám) na triko:
Matka (70 let, VŚ): „Ty mě děsíš!”
Dcera (17 let, studující SŠ): „Drsný triko!!!”
Syn (20 let, studující VŠ): „Ses posr..a, ne?”
Přítel (50 let, SŠ): „To snad nemyslíš vážně?!”

Jan přiznává, že už předtím své okolí trochu pobuřoval. Takže po tričku sáhl s chutí, ale na pořádnou reakci si opravdu musel počkat. Zprvu bylo všechno málem idylické, až po třech týdnech to přišlo. Jan o tom píše:

„O přestávce jsem se nezávazně bavil s kamarády o nějakých banalitách, když v tom náhle se dostala řeč k feminismu, a tím ke mně a mému tričku. Tak jsem se dozvěděl, že jako nový muž „jsem si zapomněl přišít koule“, právě z tohoto důvodu se mi zřejmě lépe uklízí a vaří, mám v sobě kus ženy, takže zřejmě menstruuji a sexy při vaření jsem tak možná pro nějaké buzny… A potom, že si chlapci mého trička nevšimli!“

Irena čekala, že se nad žabím tričkem hodně lidí pozastaví, ale sklízela spíš pochvaly. Ve svém příspěvku uvádí:

„Asi žiji ve společnosti zcela tolerantních lidí. Anebo neuvědomělých… Dokonce i jeden pán, který doma vládne těžkým patriarchátem, se jen usmál a řekl, že je to v pořádku, a jeho žena o něm řekla: Ale jo, náš tatínek jako tak ženy uznává…Jediné negativní reakce jsem se „dočkala“ od svého tatínka, který řekl: „Já věděl, že mě dneska potká něco strašnýho.“

Na Zbraslavi 22. července 2008

Tým Žáby na prameni
(www.zabanaprameni.cz)