Podle kandidátních listin lze předem oprávněně odhadnout, že senátní a krajské volby na podzim podměrečné zastoupení žen v české politice nezlepší. Nálepka zaostalé země na evropské mapě nám tedy v této oblasti ještě nějaký čas vydrží. Zdá se však, že k nějakému obratu přece jen pomalu dochází. Samotné téma jakoby vyběhlo z uzavřené krabičky a dostává zvýšený stupeň naléhavosti. Už jej nelze jednoduše obejít a mávnout nad ním rukou. Každý se musí vyslovit k tomu, proč je zastoupení žen tak minimální. Tím, co odpoví, vlastně přiznává barvu.

ODS: Regiony nevygenerovaly, žádné kvóty nepomohou
„Regiony a oblasti nevygenerovaly žádnou vhodnou kandidátku,” obhajuje mluvčí ODS Milan Bouška stav, že občanští demokraté jsou jedinou parlamentní stranou, která má senátní kandidátce výhradně muže. Ani do budoucna neplánují změnit způsob nominace tak, aby dával větší šanci ženám. Se zdůvodněním je mluvčí strany velmi rychle hotov: „ODS má stejně jako ČSSD tři senátorky. A to přesto, že sociální demokracie má snahu upravovat své kandidátky kvótami pro ženy. Z toho vyplývá, že žádné kvóty nepomohou.”

SOS: Vyměňte unavené muže za aktivní ženy
Mnohé strany či spolky jsou jiného mínění. Např. Strana pro otevřenou společnost (SOS) naopak konstatuje: Zatímco ostatní strany o ženách mluví, SOS je staví rovnou na kandidátky. V jejích barvách kandidují v Praze do Senátu Klára Rulíková, předsedkyně občanského sdružení Klubu dvojčat a vícečat, a Šárka Weberová, která byla za kritiku justice v roce 1994 odvolána z funkce soudkyně a a justicí se zabývala i jako novinářka ČT. Třetí kandidátkou je Miroslava Švubová v Děčíně. SOS také vzkazuje voličům: Vyměňte unavené muže za aktivní ženy!

SDŽ: Poměrné zastoupení žen a antidiskriminační zákon
Hnutí Sociálně demokratických žen (SDŽ), nejpočetnější politická ženská organizace v ČR (2500 členek), dokonce začátkem července uspořádalo v Brně mimořádnou celostátní konferenci. Podle tiskového prohlášení pak vyhlásily, že mj. chtějí: – Prosazovat poměrné zastoupení žen v orgánech ČSSD a na volitelných místech kandidátních listin ČSSD.
-•Prosazovat přijetí a uplatnění antidiskriminačního zákona, který bude přesně definovat diskriminaci v českém právním prostředí, popíše její možné projevy v jednotlivých oblastech (na trhu práce, ve vzdělávání, v přístupu ke službám) a stanoví zásady jejího postihu.
Teď aby to volání zaslechli pánové v Lidovém domě.

Kde jsou peníze, tam je vyšší i koncentrace mužů
Marie Jílková z KDU-ČSL otiskla v květnu úvahu na téma Kolik žen uspěje v krajích? V časopise Nový Hlas mj. předkládá i vysvětlení předpokládaného nezdaru žen v podzimním volbách. Uvádí:
„V minulých dnech otevřel týdeník Respekt diskuzi nad tématem zastoupení žen v politice. Pokolikáté už, chce se říci, ale bez většího výsledku. Autor textu se pozastavuje nad tím, jak je možné, že česká společnost považuje za čím dál důležitější fakt, aby nás na politické úrovni ve větší míře reprezentovaly ženy, zatímco „trh“ politických stran toto vůbec nereflektuje. Dá se říci, že situace v zastoupení žen se spíše zhoršuje. Je známým faktem, že směrem dolů (parlament, kraje, samosprávy) se počet žen ve volených funkcích zvyšuje, proto měly ženy na krajské úrovni o něco lepší šanci se prosadit. Letos tomu bude jinak, jednou z příčin je i to, že krajskými rozpočty „proteče“ více peněz. A kde jsou peníze, tam je i vyšší koncentrace mužů. Platí jak v businessu, tak v politice.“

Na které oblasti není v politice mnoho odborníků
Strana zelených vygenerovala jako uchazečku o Senát Moniku Lampovou z Dolní Poustevny. Klidně by mohla být zároveň i kandidátkou nezávislého sektoru. Proč do voleb jde? „Jedním z hlavních důvodů je chuť a vůle změnit věci, které se mi v politice nelíbí. Již mnoho let pracuji v neziskovém sektoru a věnuji se lidem se znevýhodněním, jak zdravotním, tak sociálním. V této oblasti není v politice mnoho odborníků. Je to vidět na přijatých zákonech, na jejich uplatňování v praxi, na nejasné politice státu vůči nestátním neziskovým organizacím, které poskytují kvalitní služby tam, kde již stát nebo samosprávy nemohou,“ vysvětluje. Nevidí ani handicap v tom, že není mediálně známou tváří. „… všem chci dokázat, že toto vše může být vyváženo mými dlouholetými zkušenostmi ze života obyčejného člověka na severu Čech, aktivního občana, který už léta pracuje a je aktivní v mnoha spolcích v regionu a má za sebou kus práce v oblasti poskytování sociálních služeb lidem s postižením,“ uvádí mj. na svých webových stránkách.
Závěr? Kdo nehledá, nenajde. Kdo hledá, vygeneruje.

Sestavil Karel Polanský