Autorka úspěšné hry Roma Michaela Pňačeková se narodila v roce 1981 v Banské Bystrici. Studuje na Katedře anglistiky a amerikanistiky Masarykovy univerzity v Brně a momentálně je na stáži v Torontu, kde se zaměřuje na studium genderových stereotypů v divadelním diskurzu. Věnuje se psaní i překládání divadelních her.

Téma nikoliv ženské, ale lidské

Roma je novodobou podobou Ibsenovy Nory, kde jen forma emancipace mění svoji podobu s ohledem na čas a místo.

Nora žije v Římě a přišla sem z chladného „emancipovaného“ Norska. Řím tedy znamená místo, kde opět rodina je důležitější než kariéra. Kde ženám nevadí vařit každý den večeři pro své muže a věřit, že v tom je rodinné štěstí. Také Nora doufá, že jej zde nalezne.

V každém dějství nacházíme hlavní hrdinku v jiné životní etapě. V prvním dějství prožívá sedmý měsíc těhotenství a je stále nešťastná. Proto se obklopuje lidmi, kteří jsou ve svém mírném maloměšťáctví šťastní. Jediný Torvald nechápe, proč se Nora potkává s lidmi, jimiž kdysi opovrhovala.

V druhém dějství sledujeme Noru za svobodna. Otevírá se před ní kariéra, ale marně shání životního partnera. Hledá na různých místech, v barech, na seznamovacích akcích…. ale většinou končí v posteli s těmi, které opravdu nehledá.

Ve třetím dějství potkáváme Noru, která prošla změnou. Má s Torvaldem dítě, jež se pro ni stalo středobodem jejího vesmíru. Už se ráda baví i o nakupovaní, seriálech a neláme si hlavu s filozofickými otázkami o smyslu života jako kdysi. Nora je konečně šťastná a zjišťuje, že našla, co jí v živote chybělo Torvald však spokojený není. Poznává, že s takovou ženou žít nemůže. Silná a chytrá žena, kterou si vzal a kterou miloval, zmizela. Proto je to nakonec Torvald, který opouští Noru.

Mladý a talentovaný soubor Divadla Letí v režii Sáry Šimků a v dramaturgii Marie Špálové věděl, o čem hraje. Pavlína Štorková v roli Nory i Jana Kovalčíková, Eliška Boušková, Jakub Gottwald a Petr Vančura jsou uvěřitelní. Téma o němž kdysi Ibsen řekl, že nejde o ženské, ale o lidské téma, je zde i v roce 2009 stále aktuální. Do jaké míry nám stereotypy o rolích žen a mužů stále ještě komplikují naše životy? Kdy nám vyhovují a kdy se obrací proti nám samotným?

Při posledním monologu Nory jen málokomu v obecenstvu nešel mráz po zádech:

„Říkáš, že nás miluješ, ale při tom odcházíš. V dobrém i ve zlém? Byla jsem hloupá, že jsem ti na to naletěla. Byla jsem vychovaná emancipovanou ženou, která celý život tvrdila „nikdy nevěř mužům“ a já jsem jí věřila. Věřila jsem jí až do té doby, než jsem potkala tebe. A když jsem potkala tebe, tak sem zase nevěřila svým očím a citům. Nevěřila sem, že tě můžu milovat a věřit ti, že ty budeš milovat mne. A potom jsem si uvědomila, že už se nemusím bránit, že mám někoho, kdo se o mne postará, že už nemusím býť vždy ta nejinteligentnejší, nejvtipnější, nejsamostatnější. Zjistila jsem, že ve dvojici to je jednodušší. Bála jsem se pocitu, že chci, aby si mne požádal o ruku a zároveň jsem se bála, že mne moje emancipovanost a dravost přemůže a že já požádám o ruku tebe. Nevěřila jsem šťastně zamilovaným párům, ženám, které se zřekly kariéry kvůii dětem a manželovi. A najednou, najednou jsem si uvědomila, že už nepotřebuju kariéru, že mám vás, a to mi stačí. A potom jsi zjistil ty, že tobě to nestačí. Chtěl si někoho, kdo ti bude vším. Matkou a zároveň milenkou, světicí a zároveň kurvou.
Ja vším být nemusím.
Ja už nechci hrát hry.
Já jsem sama sebou..”

Smyslem naší soutěže Zlatá divadelní žába (vypsané pro autorské hry na téma rovných příležitostí žen a mužů) je otevírat, zkoumat a reflektovat toto „stoleté“ téma za použití uměleckých divadelních prostředků. Cílem je posunout téma rovných příležitostí a jasně rozdaných genderových rolí k veřejnosti jinudy než politickou cestou.

Na cestě politické se rovným příležitostem žen a mužů zatím u nás vůbec nedaří. Ačkoliv stojíme momentálně v čele Evropské unie a jedním z jejích výrazných cílů je právě zajištění rovných příležitostí žen a mužů. A sledujeme-li politiku současného ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase a jemu podobnýc0 ministrů, ještě dlouho se na dobré časy blýskat ani nezačne.

Také proto bude soutěž Zlatá divadelní žába pokračovat, i když občanské sdružení Žába na prameni oficiálně činnost zakončilo.

Bude pokračovat formou zvláštní kategorie v soutěži o Cenu Alfréda Radoka a vyhlášena bude na podzim 2009.