ŽÁBA NA PRAMENI, o.s.
rozcestník hlavních aktivit a projektů
osvěta, vzdělávání, kulturní aktivity,
vyrovnávání šancí žen a mužů,
rozvoj občanské společnosti

Kam dala Markéta Pravdová oči? 

10. 08. 2015, rubrika: Aktuality
 

(Otázka S. Wilkové, Magazín MF Dnes, 31/2015:) „Hodně se teď dbá na to, aby třeba v inzerátech bylo uvedeno, že se hledá manažer, manažerka. Není to zbytečné? – Kdyby se použilo generické maskulinum, tedy že se hledá manažer, osobně bych v tom žádný sexismus necítila.“ (Odpověď M. Pravdové.)

„Kam dala oči“ se obvykle ptáme, když někdo nevidí něco, co je zcela zjevné. „Kam dala oči“ se ptal lifestylový magazín Cameron Diaz, když začala randit s o šest let mladším hudebníkem (ó, jaká hrůza!). A mínil tím určitě nejen oči, nýbrž i rozum a cit.

V odpovědi na otázku rodově vyvážené inzerce stojí na jedné straně „necítění“ sexismu jedné české jazykovědkyně, na druhé straně více než čtyřicet let genderově lingvistického výzkumu v demokratických zemích se stovkami studií, dokazujících nezpochybnitelně, že mluvnický rod názvů osob má vliv na asociace. V angličtině, která rod nemá, proběhly pokusy s úvahami na odborné téma, podepsanými jednou mužským a podruhé ženským jménem. Testované osoby vnímaly jako „chytřejší“ ty, které byly podepsány mužským jménem. Pokus s konkurzem na obsazení instrumentu v orchestru se odehrával s plentou: byla slyšet jen hra na nástroj. A hle, najednou výrazně sloupl počet přijatých žen!

V němčině bylo dokázáno, že na inzeráty formulované v maskulinu se hlásí o čtvrtinu méně žen, než když obsahují ženský i mužský rod. Jsou důkazy o tom, že když dívky na základních školách objeví zajímavou profesi v ženském rodě, nemají zábrany stát se – automechaničkou, vědkyní, truhlářkou. Někteří zákazníci a zákaznice truhlářky údajně preferují pro větší pečlivost provedení zakázky. Před čtvrtstoletím byla právě pro ZVÝŠENÍ ŠANCÍ ŽEN na trhu práce v Německu (a dalších zemích) zákonem upravena inzerce pracovních příležitostí tak, aby byla pracovní místa nabízena ženám i mužům.

Ví to Markéta Pravdová? Psala někdy text v angličtině nebo němčině a respektovala pravidla nesexistického jazyka? Ćte anglické, německé, francouzské nebo třeba slovenské publikace k tématu, k němuž se vyjadřuje? Četla publikaci vydavatelství Aspekt o rodově vyváženém vyjadřování, kde se píše o slovenském experimentu s generickým maskulinem? Četla o českém výzkumu generického maskulina mezi 527 žáky a žákyněmi, nazvaném podle slov desetiletého žáka „Žena a vědec? To mi nejde dohromady“?

Markéta Pravdová by asi namítla, že třeba povolání kojná oběma pohlavím nenabídnete. Na příkladu kojné, kterou není možné přechýlit, se v loňském pořadu Hydepark pokusila ukázat nesmyslnost feministické lingvistiky – vymezila se proti ní už v první minutě pořadu. Ještě jsem ale nečetla v nabídkách profesí, že „podmínkou je kojení vlastním mateřským mlékem“, a pokud by někdo takové pracovní místo nabízel, bude tam – ano – nepřechýlený název profese. A možná k němu brzy přibude další, tentokrát lexém „matka“ bez mužského protějšku „otec“: „Hledám náhradní matku, která vynosí mé dítě“. Jinak platí ustanovení o nabízení pracovních míst v obou rodech i v českém tisku a dodržuje se, i když ne důsledně; je možné, že Markéta Pravdová nečte český tisk a nevidí, že se v Česku přechyluje? Kam dala oči?

Nebo si všimla přechylování a nezabývá se jím? Proč ale pak o něm tak ráda mluví, dokonce i v televizi? Markéta Pravdová je jazykovědkyně. Když se vyjadřuje k vědeckému tématu, měla by mít o věci solidní, vědecky podložené znalosti. Proč otázku redaktorky neodmítla, když k ní může sdělit pouze svůj pocit? Kam dala … nejen oči?

Jana Valdrová, genderová lingvistka

Den v triku