ŽÁBA NA PRAMENI, o.s.
rozcestník hlavních aktivit a projektů
osvěta, vzdělávání, kulturní aktivity,
vyrovnávání šancí žen a mužů,
rozvoj občanské společnosti

R. E. + J. P. 

29. 02. 2008, rubrika: Den v triku

Můj den v triku
Den v triku začal ve vlaku z městečka ležícího severozápadně od Prahy. Absolvovali jsme svých prvních 20 feministických minut bez úhony a neměli jsme ani pocit, že budíme veřejné pohoršení či jiný rozruch (průvodčí si vyžádal naše jízdní doklady, prosím, stejně nezaujatě jako obvykle a ani při použití razítka se nezdál nikterak vyvedený z míry).

Pravdou je, že tím skončila naše konfrontace s „normálními“ lidmi. Naše další cesta totiž vedla napříč Prahou a opět na venkov, tentokrát ovšem směrem na jihovýchod. Tuto cestu jsme již absolvovali vozem, kde nebylo jak vzbuzovat reakce cizích lidí (navzájem jsme se samozřejmě neustále ujišťovali, že nám to sluší ). Směřovali jsme na oslavu narozenin, kde jsme doufali v hlavní žeň reakcí.

Oslavy se zúčastnilo celkem 14 lidí, příslušníci obou pohlaví ve věkovém rozpětí 26-40 let, povětšinou svobodní a bezdětní, avšak setrvávající v dlouhodobých vztazích. Vzdělání rozličného co do zaměření i úrovně, všichni rodilí Pražáci. Značná část přítomných se ve své práci zabývá různými způsoby komunikace, zpracováním informací či jejich zprostředkováním.Všichni byli přinuceni k přečtení našich hrudníků i zad a vyzváni k reakcím.

V podstatě všichni se shodli na tom, že s napsaným nelze než souhlasit. Několik z nás má pouze problém s tím, jestli skutečnost, že se člověk (jakéhokoliv pohlaví) nachází v kuchyni, skutečně přidává na sex-appealu – my, co se kuchyni programově vyhýbáme, to považujeme za diskriminaci…

Čili hlavní dobrou zprávu, která platí pro náš den v triku je skutečnost, že otázky jím nastolené nevzbuzují v našem okolí žádné zvláštní emoce, a to ani pozitivní ani negativní. Lidé, mezi kterými se povětšinou pohybujeme, prostě nevidí rovné příležitosti jako problém, protože v nich žijí. Nikdo z nás se subjektivně nepovažuje za feministu či feministku, ale ani za odpůrce tohoto „radikálního názoru“.

Dovedlo nás to i k diskusi na téma úroveň vzdělání a příjmů a výsledek je následující: Z šesti přítomných dvojic má ve třech případech vyšší vzdělání žena, v ostatních případech je úroveň vzdělání stejná. Ve dvou případech mají ženy vyšší příjem, ve třech případech jsou příjmy srovnatelné a pouze v jediném je mužův příjem výrazně vyšší než ženin. Nikdo z přítomných neprojevoval nad touto skutečností údiv, muži, kteří vydělávají méně než jejich partnerky, s tím nemají žádný problém.

Den v triku nám tedy vcelku příjemně zpestřil narozeninovou oslavu a potvrdil, co jsme čekali: Že mezi našimi přáteli nebude podobná věc přijata negativně. To samozřejmě nelze brát za důvod k celospolečenské spokojenosti se stavem vnímání rovných příležitostí v Česku, ale třeba jako milý příslib blýskání na lepší časy 

J. P.

Den v triku