ŽÁBA NA PRAMENI, o.s.
rozcestník hlavních aktivit a projektů
osvěta, vzdělávání, kulturní aktivity,
vyrovnávání šancí žen a mužů,
rozvoj občanské společnosti

Jitka Pokorná 

27. 03. 2008, rubrika: Den v triku

Den v triku

Moc jsem se na feministické tričko těšila a ještě více jsem se těšila, až v něm někam vyrazím.
Bohužel vzhledem k nemocnosti svých dětí jsem měla jen jednu příležitost a to v mateřském centru, kam docházím se synem do výtvarného kroužku.
O to více jsem nadšená, že možnost reakcí se termínově prodloužila do teplých dnů.
Takže – na výtvarce se objevuji ve svém červeném triku. Žádné úžasy, jen paní, sedící proti mně, se vždy podívá, uhne očima, podívá a stále dokola. Ale nic neřekla a mě se nějak mluvit nechtělo, protože jsem sama měla zvláštní pocit.
Po chvíli se zeptala sousedka, cože to vlastně mám za triko, zda se může podívat z blízka. Její reakce: “Tak to, že by ženy nebyly lidé, si snad už nikdo nemyslí, ne?“ Načež se rozpoutala menší debata. Vedoucí našeho kroužku si přečetla triko z obou stran a prohlásila, že jsem jako její známá, která jela rodit v triku – Jsem manažerkou svého života – a celá porodnice si ji chodila prohlížet. Holky debatovaly na téma, že chlapi by se měli více zapojovat do rodinného života, výsledek byl takový, že je to rozhodně lepší než to bylo dřív.
Ale nejvíce jim všem vadí, když muž řekne: “Křičí Ti děti“.
Jinak nic. Já totiž tak trochu svým životem provokuji a navíc dnes chodí spousta lidí v oblečení s různými nápisy.
Mého manžela tričko nijak nepřekvapilo, jen se zeptal, zda v něm míním chodit venku.
Takže se těším na teplé dny, že “ulovím“ něco víc.

Den v triku