Mám přítele. A mám s ním krásný láskyplný (mezinárodní) vztah. A právě o tom, jak Žába zapůsobila v našem vztahu, tedy v našem mezinárodním vztahu, bych chtěla vyprávět.
Jsem toho názoru, že život je plný náhod, které člověk buď využije a nebo je nechá plavat dál. Jednoho dne se o mě pokoušela náhoda v podobě žabích triček a já jsem si řekla, proč to nezkusit. Proč to hned nevyzkoušet na mém milém? Bude vůbec jako cizinec rozumět tomu, jaký význam tričko má? Neodmítne mě? A celá spousta dalších otázek se mi honila hlavou, když jsem se vracela zpět domů v pravé ruce tašku s nákupem, v levé tašku s černým tričkem – dívčím a červeným tričkem – chlapeckým. Teď vím, že jsem udělala dobře s tím tričko mu dát a pobavit se o tom, co je na něm napsáno a proč je to tak důležité.
Dali jsme si našich pět tulivých minut, které máme při každém setkání po dlouhém dni, a při té příležitosti jsem využila situace a představila mu nový kousek do jeho šatníku. Čekala jsem udivený pohled nad slovem FEMINISMUS ale nic. Tričko do ruky vzal (prý hezké), ocenil i červenou barvu (také hezké), tričko otočil (zvědavě běhal očima po neznámých větách) a nakonec si tričko slavnostě nasadil.
Zvědavě jsem se na něj dívala a v duchu žasla, jak mu ten velký nápis FEMINISMUS sluší a jestli jsem já tak zvláštní, že čekám odmítavou reakci. Že by přítel byl více feministicky založen než já? On opravdu není předpotopní neandrtál?
Pro jistotu jsem se zeptala, jestli chce přeložit, co má napsané na zádech…aby věděl… Tak jsem se posadila za něj a prstem jsem přejížděla po jednotlivých větách a ty jsem překládala, jak nejlépe jsem uměla. Každá věta končila příjemně udiveným hm hm hm a na konci mě přítel dorazil slovy: „No ale to je snad samozřejmé ne?“.
Když teď nad tím zpětně přemýšlím, tak mě nezarazila ani tak otevřenost a pochopení mého přítele ale to, co jsem sama očekávala. Co jsem si vlastně myslela, že mi řekne? Že jsem bláznivá feministka? Že tohle na sebe nikdy nevezme? PROČ jsem se sama na takové otázky připravovala?
Díky této zkušenosti jsem pochopila, že je někdy lepší nečekat nic a nechat se překvapit (v tomto případě mile). A především jsem se poučila, že možná to nebyl můj přítel, koho FEMINISMUS vyděsil, ale byla jsem to já, kdo se o tom musel poučit…a právě od svého přítele.
Chci tedy především poděkovat tričku, že mě přiblížilo nejen k mému příteli, ale především ke mně samé.