ŽÁBA NA PRAMENI, o.s.
rozcestník hlavních aktivit a projektů
osvěta, vzdělávání, kulturní aktivity,
vyrovnávání šancí žen a mužů,
rozvoj občanské společnosti

Jitka Hrabánková 

03. 09. 2008, rubrika: Den v triku

Triko pro odvážné

Vždycky jsem byla tak trochu sociální výzkumnice. Možná právě proto jsem se zapojila do projektu „Den v triku“. Jsem sice zastánkyně rovnosti žen a mužů, ale rozhodně ne přesvědčená feministka. Byla jsem prostě zvědavá, jak budou lidé na feministické tričko reagovat. Rudá nepřehlédnutelná barva trika mě trochu děsila. Ale když už jsem se k účasti na „Dni v triku“ upsala, nakonec jsem sebrala odvahu a vyrazila jsem.

V obchodním centru mě lidé míjeli většinou nevšímavě. Ale pár z nich triko přeci jen zatahalo za oči. U mužů převládal nevěřícný až znechucený výraz. U žen převládaly sympatie. Dvě prodavačky mi dokonce triko pochválily, že by ho klidně nosily taky.

Oběd u mých rodičů. Oba si mě důkladně přečetli, trochu nechápavě zavrtěli hlavou a šlo se obědvat. Snaha o diskuzi byla marná. Triko pokládali za další z mých výstřelků. O komentář jsem pak požádala svoji starší sestru. Slogany na zadní straně trika se jí líbily, ale nad přední částí s dominantním nápisem „Feminismus je radikální názor“ jen pokrčila rameny.

Stejné to bylo s mojí sousedkou zubařkou. Slogany na zadní straně trička jako „TVOŘIT neznamená jen rodit“ nebo „Náš domov není MŮJ hrad“ ji opravdu oslovily a pobavily. Kdyby na tričku byly jen ony, klidně by si ho prý brala na sebe do ordinace. Ale výrazný text „Feminismus…“ na hrudi byl silnou kávou i pro ni.

Prubířským kamenem mého dne v triku byla odpolední návštěva u známých. Jejich rodina má spíše tradiční uspořádání – Aleš vydělává, Monika se stará o děti. Aleš triko komentoval slovy „Kdybych Tě neznal, tak bych si myslel, že jsi nějaké p..a.“ (nepublikovatelný výraz pro dámské přirození). Triko na něj zapůsobilo jak muleta na býka. Ani se už nenamáhal přečíst si jeho zadní stranu. Znechuceně ho, a spolu s ním celý feminismus, rovnou odepsal. Monika si triko přečetla celé – motta nových žen vzadu ji opravdu nadchly. Ale ani ona by triko na sebe nevzala kvůli propagaci feminismu vpředu.

Večer jsem své triko použila jako netradiční dres při volejbalovém tréninku. Naklusala jsem jakoby nic na rozcvičku. Spoluhráčky nechápavě vyvalily oči, co to máš? V krátkosti jsem vysvětlila smysl projektu a čekala na jejich odezvu. Řekly jen „Aha, tak to jo. Tak jdeme posilovat.“

Od té doby se triko zabydlelo v mé skříni. Čas od času se na něj podívám a zavzpomínám si, kolik mě stálo nervů, než jsem se v něm odvážila vyjít mezi lidi. A tak si říkám, že být opravdovou feministkou vyžaduje i v dnešní „moderní“ době notnou dávku odvahy.

Den v triku