Naštvala vás nominace na Kyselou žábu? Nebo zarazila? A proč?
Nominace na Kyselou žábu mě nenaštvala, nýbrž spíše zalichotila. Představuje to pro mne důkaz, že mé texty padly na úrodnou půdu, když vyvolaly takový ohlas. Být oceněn feministickou anticenou bych si pokládal za čest. Proto jsem rád přišel i na prosincové divadelní představení, na kterém se ceny předávaly.
V čem si myslíte, že byl váš výrok problematický? Proč jste byl nominován?
Ačkoliv jsem byl nominován v kategorii „sexistický výrok politika či političky“, musím předeslat, že se necítím být politikem. Jsem akademik a své texty píši za sebe nikoli za žádnou politickou stranu. Nebyl jsem nominován za žádný výrok nýbrž za svůj celý příspěvek na semináři výboru pro evropskou integraci senátu “Genderový plán EU – cesta do pekel”. Ovšem v mém příspěvku žádný sexistický výrok není. Je to racionální analýza jednoho bruselského plánu.
Co si myslíte, že bylo cílem soutěže o Kyselou žábu?
Vyvolat publicitu a udělat reklamu tématu tzv. rovných příležitostí. Podobných akcí či společenství existuje celá řada. Není ale obvyklé, že jejich aktivity jsou (spolu)financovány Evropským sociálním fondem. Jeho znak jsem totiž našel na tašce, kterou jsem dostal při závěru akce. Pokud je pravda, že Evropská unie sponzovala tuto akci, je to smutné. Dělat agitaci za peníze evropských daňových poplatníků je laciné. Já rovněž působím v občanském sdružení – Centru pro ekonomiku a politiku, které však nebere žádné sponzorské příspěvky od státních institucí. Jsme financováni čistě ze soukromých zdrojů. Tak by tomu mělo být i u feministických organizací.
( Poznámka Žáby na prameni: Soutěž o Kyselou žábu byla aktivistickým počinem Žáby na prameni a Evropská unie ji v žádném případě nesponzorovala. Pan Loužek od nás dostal tašku s logem Evropského sociálního fondu, jakožto propagaci našeho projektu Rovné příležitosti v pedagogické praxi, který Evropským sociálním fondem financován je. Viz.www.rppp.cz.)
Vaše jméno se objevilo mezi tipy, které nám posílala veřejnost, ale vítězství a cena- socha Žáby – Vám nakonec unikla… Proč si myslíte, že se nejen v naší společnosti hovoří o rovných příležitostech mužů a žen? Z Vašeho antifeministického příspěvku: „Feminismus – záchrana, nebo zkáza? Ve Sborníku textů „Antidiskriminační zákon“ by se dalo domnívat, že téměř jediným důvodem k diskuzi o rovných příležitostech v Evropě, je silná feministická lobby. Jak jsme z Vašeho textu pochopili, jinak problém v nerovných šancích žen u nás žádný nevidíte, a naopak, dokonce máte pocit, že by nám západní feministky mohly závidět pracovní participaci. Ovšem co říkáte na participaci žen na vedoucích či ředitelských postech, kde jich je stále podstatně méně než mužů?
Cena kyselá žába mi unikla o fous. Doufám, že budu úspěšný příští rok :-). O problému rovných příležitostí se mluví proto, že to některé nevládní organizace prosazují jako téma veřejné diskuse. Pokud jde čistě o přesvědčování a svobodnou výměnu názorů, je všechno v pořádku. Pokud však někdo chce téma „rovných příležitostí“ řešit politicky, seshora jako dirigistickou genderovou politiku (kvóty, boj se stereotypy vyhlášený jako politický program, centrální plánování podílu žen na nejrůznějších místech), je to podle mne cesta do pekel. Pokud mají ženy zájem o špičkové funkce v politice nebo businessu menší zájem než muži a v důsledku toho se jich do těchto funkcí dostane menší procento žen než mužů, je to třeba respektovat jako výsledek svobodného tržního procesu.
A co nižší platy žen (ve školství například až o 40 procent)? Zdá se vám to v pořádku?
Na vysokých školách je to jasné: je jen malé procento žen mezi profesory, kteří pobírají nejvyšší mzdy. To nemusí být znak diskriminace. Prostě někteří mají bohatší publikační a přednáškovou činnost než jiní a proto mají větší šanci získat docentský či profesorský titul. Na středních a základních školách, které jsou dosti feminizované, je tomu často tak, že muž dělá ředitele, zatímco učitelky učí. To zvedá průměrný plat mužů ve školství. Ale zase to nedokazuje, že při výběru do těchto funkcí ředitelů jsou ženy nějak diskriminovány.
Znáte jmenovitě nějaké současné české či evropské socialistické feministky, které chtějí nahradit tradiční rodinu komunami, či volnou láskou, jak se o tom zmiňujete ve své kapitole? Znáte osobně nějaké české feministky a feministy? Třeba Michaelu Marxovou-Tominovou, poslankyni Čurdovou, Olgu Sommerovou, Mirka Vodrážku, Petra Pavlíka, Jiřinu Šiklovou, nebo jiné? Myslíte si, že to vážně chtějí?
Osoby, které jste vyjmenovala, asi volnou lásku nepropagují. Ale komisařka pro sociální péči a jediná žena v Leninově vládě Alexandra Kolontajová se zasazovala za zrušení konvenční rodiny a její nahrazení otevřenou sexualitou. To není náhoda. Emancipace je podle levicových feministek vedlejším produktem společenské revoluce, která svrhne kapitalismus a nastolí socialismus. Tomu by se všichni konzervativně uvažující lidé měli bránit.
Myslíte si, že český jazyk nadržuje mužům?
Ne.
Mnoho lidí si představuje pod pojmem feminismus bubáka, nebo vousatou bubačku? Co si představujete pod pojmem feminismus vy?
Feminismus je levicová politická ideologie, která se snaží obnažit podjatost tradičních politických učení, které – protože je vytvářely dlouhé generace mužů – udržovaly ženskou otázku mimo politiku. Ve skutečnosti feministický přístup k politice není vůbec uspokojivý. Některé nástroje z druhé a třetí vlny feminismu jsou přímo nebezpečné a popírají hodnoty liberální demokracie.
Píšete studie o feminismu a generovém rozpočtování... Kde berete vědomosti k tomuto tématu? Studoval jste někde feminismus či genderovou politiku?
Genderové rozpočtování je rozpracováno v publikaci: Foltysová, M. – Pavlík, M. – Simerská, L.: Rozpočtování z hlediska žen a mužů. Praha, MF – MPSV, 2004. Sám jsem kriticky rozebral tzv. feministickou ekonomii. Vycházel jsem hlavně ze sborníku Nelson, J. A. – Ferber, M. A. (eds.): Beyond Economic Man. Feminist Theory and Economics: Chicago, University of Chicago Press 1993.
Myslíte si, že má smysl dělat takovou soutěž jakou je Kyselá žába?
Ano, ale ne za peníze evropských daňových poplatníků.
Byl jste na slavnostním večeru. Připadala vám naše feministická dramaturgie večera nebezpečná? Zbytečná? Zlá? Nebo vtipná? A nakonec: Vaříte rád?
Zlá mi dramaturgie nepřišla. Na druhé straně mi nepřišla ani příliš vtipná. Některým věcem, třeba genderové pohádce, jsem vůbec nerozumněl. Děkuji za optání, vařit moc neumím. Raději si zajdu do dobré restaurace. Oblíbená mám čínská jídla.
Děkujeme za rozhovor.
Ptala se Žába na prameni o.s.












