Překvapila vás nominace? Co jste na ní říkal?

Nominace mě moc překvapila, protože dodnes nechápu, čím jsem si ji zasloužil. Dodnes jsem nepochopil, co tam bylo za problém… Já třeba ani vůbec nerozumím tomu, proč nám někteří (hlavně ženy) říkají, že Reflex je mužský časopis.

Asi to bude právě kvůli takovýmto výrokům, těm různým drobnostem… například když už v úvodu oslovujete pouze čtenáře, ne čtenářky… Což stejně jako používání výrazů „politik“, „manažer“, nebo „starosta“ vede v podstatě k zneviditelňování žen v těchto oblastech, k jejich apriornímu vyloučení.

V podstatě to ale tedy je problém češtiny…

To ano, ale pravdou spíše je, že naše používání češtiny nadržuje mužům, ne čeština sama, ale vraťme se k vašemu ocenění. Kyselou žábu jste získal za výrok: „… ženská témata jsou dána biologicky – menstruace, porod, laktace … s tím, co je biologicky dáno, se pak žena vyrovnává v módě, ... stravování...“. My v Žábě na prameni si s vámi troufáme nesouhlasit. Články o porodu, laktaci, menstruaci nás vůbec nezajímají, přestože jsme ženy.

Ano, ale ta otázka, co jsou ženská témata, mi byla položena v souvislosti s časopisy pro ženy. A šlo o to, jestli tyto časopisy vůbec mají nějaká témata… Já si nedovedu představit, že by se v některém pánském časopise – jako je třeba Maxim – takové téma objevilo…

A kdybychom to tedy brali tak, že témata v časopisech jsou vždy dána biologicky, tak co by potom byla mužská témata?

Samozřejmě že základní mužské téma jsou ženy… A právě proto nechápu, proč nám čtenáři vyčítají, že máme v Reflexu jakoby mužská témata, že tam není nic pro ženy, a já prostě nevím, co se tím myslí.

My samy Reflex čteme a nacházíme tam témata, která nás zajímají... Ono asi spíš jde o to, že tím, jak vy sám, nebo třeba někdo z vašich redaktorů občas utrousíte cosi, co je pro nás ženy urážlivé, tak tím se sami stavíte do té role, v níž se vymezujete vůči ženám.

Ale já si nejsem vědom, kdo by tam tohle dělal… Snad jedině Jiří X.Doležal a ten záměrně provokuje… Snažím se, aby do Reflexu psaly i ženské autorky. Ale nemám pocit, že by vnesly něco nového, že by přišly s něčím specifickým, čeho by si někdo zvlášť všiml.

To ano, jenže Reflex si prostě drží nějakou svojí formu a je celkem jasné, že nově příchozí (ať muž či žena) se prostě vždy přizpůsobí tomu stávajícímu.

Ale my se snažíme, aby každý vždy přinesl něco ze sebe… Ti lidé nemají na starosti třeba jen kulturu, oni píší o tom, co si myslí, že je zajímavé. Kdyby se někdo začal přizpůsobovat stylu druhého, tak to by ten druhý protestoval…

Jenže ono nejde o přizpůsobování se vědomé, ale spíše o podvědomé… Myslíte si, že český jazyk zvýhodňuje muže a zneviditelňuje ženy?

Subjektivně vnímám češtinu jako velice zvláštní nástroj, kde vždycky nejvíc záleží na člověku, který jej používá. Tento člověk musí mít v hlavě něco jako myšlenku a k té nacházet co nejpřesnější slova a samozřejmě, že výběr slov o tom mluvčím vypovídá více, než si on sám uvědomuje. Mám pocit, že některá slova se do společnosti prostě nehodí. Ale uvědomuji si, že někdo jiný to tak cítit nemusí. A to je podle mě ten zásadní problém. Proto je veřejná komunikace tak složitá. Málokdy dojde k tomu, že to, co člověk říká – zejména třeba novinář – ,vyzní tak, jak to opravdu myslí. A těch významů čeština umožňuje velké množství... Spousta lidí navíc citlivost pro jazyk ztrácí. My třeba někdy záměrně používáme neuvěřitelné obraty, ironii, mystifikaci a nikdo to nepozná. Čtenáři to vezmou vážně. Čeština má spoustu rozmanitých nástrojů, ale lidé, kteří s ní mají nakládat, pro ni ztrácejí citlivost.

Zdá se vám to z naší strany jako potrefený požadavek chtít aby se používaly oba rody – občané, občanky, čtenáři, čtenářky atd.?

My shodou okolností děláme nový layout časopisu a budeme předělávat podpis a také oslovení nahoře u editorialu. Sám jsem si říkal, jestli by to oslovení „čtenáři“ nemělo být předěláno na „čtenáři a čtenářky“, ale často mi připadá, že tohle začínají dělat ti, kteří chtějí být hrozně trendy, za každou cenu moderní.

S tím nesouhlasíme a rozhodně by to od vás byl hezký dárek k roku rovných příležitostí :-).

Je pravda, že kdyby nám díky tomu přibyly čtenářky, že by to bylo dobré...

Co si představujete pod pojmem feminismus?

Dlouho jsem si myslel, že feminismus je záležitost žen, které žijí ve Spojených státech. V poslední době se feminismus začíná stávat každodenním tématem i tady. Neustále se o tom někde mluví. Myslím, že s tím pojmem se u nás a priori asociuje něco negativního. Je to emocionálně zabarvené slovo, a dokonce v některých kruzích je bráno jako nadávka. A to mě osobně nevyhovuje, a proto se tomu slovu vyhýbám. Nerad ho používám a nevím, jak ho nahradit. Ve veřejném prostoru dostalo hodně negativní nádech. Šíří se negativní historky o militantních Američankách a podobně. Navíc je feminismus často spojován s agresivitou a ne každý člověk se rád hádá, a také proto z něj lidé mívají hrůzu…

Co si myslíte o takových aktivitách jakými byla třeba naše soutěž, kterou jsme se snažili upozornit na příklady správného a nesprávného používání jazyka z genderového hlediska?

K aktivitám tohoto typu nemám úplně jasné stanovisko. Ale mnohokrát jsem mluvil na toto téma s Barborou Osvaldovou, která dělala se svými studentkami výzkumy českého tisku na téma, jak se tam mluví o ženách, jaké mají postavení a podobně. Považuji to za zajímavý pohled, ale připadá mi, že nástroje a metody, které zvolily, nejsou zcela adekvátní. Protože třeba počítat, kolikrát se na titulní stránce deníku objevila žena a kolikrát muž, nemusí nic vypovídat o médiích, ale spíš o světě, o kterém ta média píší. Přesto například z tohoto hlediska Reflex nedopadl nejhůř... My jsme dokonce jeden čas měli taktiku, že jeden týden bude na obálce muž a jeden žena.

Jenže ta žena obvykle byla obnažená, tudíž zase jen jako ten „objekt“...

Ano, ale my tam měli třeba herečku, nebo zpěvačku a ony prostě chtěly být takto vyfoceny…
Ovšem zde nehraje roli nic jiného než byznys. Kdyby se třeba Pink oblékla do kostýmku, tak nebude mít na koncertě nikoho.

Myslíte si, že má cenu snažit se otevírat téma gender, rovnost šancí a podobně v médiích?

No, je pravda, že když se některá z našich redaktorek pustí do těchto témat…

Muži se do nich nepouští?

Ne. Oni to téma prostě necítí. Každý redaktor musí své téma nějakým způsobem cítit jako zajímavé, a to oni nemají...
Když se tedy toto téma v některém z článků objeví, pak to vždy vzbudí velký ohlas u čtenářů. Bohužel ale diskuse se od věcného problému stočí k vzájemnému obviňování. Podle mě se velmi těžko tady u nás udržuje toto téma na nějaké věcné úrovni. Vždy začnou vyplouvat subjektivní zážitky. Byl jsem třeba překvapen, jak málo se takzvaně ženské časopisy věnují této problematice. V podstatě je to samozřejmě ekonomika – k těmto tématům se jim prostě hůř prodává inzerce, ovšem kdyby se z feminismu udělal dobrý byznys, tak by to bylo všechno jinak… Což asi do budoucna bude jediná cesta. Až inzerenti zjistí, že existuje téma, které přitáhne tisíce inteligentních koupěschopných dam, tak se všechno změní...

A ještě poslední otázky: Kdo u vás myje nádobí?

Myčka.

Vaříte rád?

Když mám čas a náladu, tak vařím velice rád a dá se to i jíst.

Líbí se vám soška Kyselé žáby, kterou jsme vám předaly? Vystavíte si ji v redakci?

Rozhodně. Určitě si ji vystavím. Hned vedle ceny Časopis roku.

Děkujeme za rozhovor.

Ptala se Žába na prameni o.s.