“Manželka versus milenka” – otištěno v Magazínu Dnes, 20.9.2007

Autorka: Lucie Protivanská

Nevěrný je každý druhý český muž. Alespoň jednou za život. Kdo nakonec vyhrává? Milenka, nebo manželka? Proč se muži tak těžko rozhodují?

Bylo před půlnocí, když jí zazvonil telefon. Tomáš! Je zrovna na služební cestě mimo město, asi volá, aby jí dal dobrou noc. „Ahoj, miláčku!“ vydechne Tereza.

Na druhé straně ostrý ženský hlas: „Chci se zeptat: Proč neustále voláte na tohle číslo?“

„S kým mluvím?“ Tereza potřebovala jen trochu času, aby se nadechla, stejně už to věděla předem.

„S manželkou!“ „Chci ho k telefonu!“ Z dálky Tereza slyšela, jak se ti dva přetahují, on se zdráhá, ona na něho křičí, nakonec se ozvalo: „Tady Tomáš.“ Jen stěží ze sebe dostala: „Přijeď si pro klíče!“ Když mobil položila, dosedla na koberec a začala vzlykat. Dítě má dneska kdekdo, na služební cesty jezdíme všichni, ale on ji půl roku ujišťoval o tom, jak moc ji miluje, jak pojedou na dovolenou a že bez ní nemůže být. Že je ženatý, jí však říct zapomněl.

Nevěrných je téměř šedesát procent ženatých Čechů. Kolika z nich už se tohle někdy stalo?

Hledám: zn. Ideál!

Pro úspěšné a bohaté je dvojí život dobrou reklamou, možná i zajímavým životním stylem. Pro muže mocné téměř nutnost – ukázka toho, že uspěli. Ti ostatní hledají věčný ideál. S trochou nadsázky vypadá jako osmnáctka, chová se jako dáma, pracuje za dva a myslí jako muž.

Sami však mají také co nabídnout.

Tereze je pětadvacet. Zájem ženatých mužů ještě donedávna odmítala, dneska na rovinu přiznává: „Svobodní myslí hlavně na sex, ženatí přidávají i cit. Jsou tak milí! Pro svobodného jsem tlustá, ale pro ženatého? Chovají se ke mně jako k princezně.“ Manželka bývalého politika Miroslava Macka podala před pár dny kvůli nevěře žádost o rozvod. Když se poprvé objevily manželovy nahé fotografi e v novinách, nespala, nejedla a novináře prosila, ať ji, manžela i jeho slečnu nechají vydechnout. Když se trochu vzpamatovala, smysl pro humor se jí vrátil: „Můj muž byl věčně na lovu a to je sexy snad pro každou. Já ale musím dodat to podstatné: je lepší být Mackovou milenkou nežli manželkou. Takže – rozvod!“ Snad je to tím, že manžel na záletech jako by byl v kině, kde mu zrovna pouštějí jeho oblíbený film.

Tak to prožíval donedávna i Michal. „Od začátku jsem věděla, že právě on je láska mého života,“ vypráví Veronika. Michal od začátku věděl, že od své ženy nikdy neodetémajde. Trvalo to dva roky. Před třicítkou se Veronika rozhodla se vším skoncovat.

Vždycky ta druhá

Nebyl z těch, kdo jsou své ženě nevěrní proto, že jim manželství nefunguje. Michal svou ženu miloval a sám byl překvapen, když zjistil, že může mít rád hned dvě ženy najednou. „Tenhle dvojí život muži zvládají mnohem líp než my,“ myslí si Veronika. „Včetně postele.“ O tom, co se děje doma, si nepovídali nikdy. To bylo tabu. „Mluvili jsme jen o nás dvou. Netušila jsem, že si s mužem budu schopná takhle povídat o životě, o práci, o všem. Jen ne o naší budoucnosti.“ Pak několikrát odřekl domluvenou schůzku a Veronice začala docházet krutá pravda: vždycky budeš ta druhá. Rozhodla se odejít.

Nepřemlouval ji. Kdyby to ale bylo na něm, nechal by si obě – manželku i milenku. Muži se nechtějí rozhodovat mezi tou nebo tou. Jsou od přírody disponováni k polygamii, sex je fascinuje a navíc touží po moci; jak se říká, čím větší stádo, tím větší jelen v očích ostatních jelenů. Také se v nich probouzí soucit. Neradi by jednu ze svých žen zranili tím, že by ji odmítli. Svoji roli hraje i strach – co když se zhrzená milenka či manželka začne mstít?

Jako do kina chodil za svou milenkou i režisér Jiří Adamec. Jenže to trvalo celých jedenáct let. Svůj dlouholetý poměr s moderátorkou Janou Novákovou otevřeně přiznal až předloni v létě. A dodnes toho lituje. „Měl jsem se rozvést mnohem dřív. Bylo by to pro všechny lehčí.“ Děti, které mezitím odrostly, s ním totiž stejně nemluví.

Premiér Mirek Topolánek má se svou dcerou taky problém. I když její matce nabízí kromě rozvodu i doživotní přátelství, dcera se s ním nevídá. Ještě že má syna. Ten s tátou dál chodí na tréninky a jezdí na dovolenou.

„Když v novinách čtu, že pan premiér nabízí své ženě přátelství a ochranu svým dětem, je to pro mě dobrá zpráva,“ říká rodinná terapeutka Blanka Němečková. „Zatímco před dvaceti lety otec po rozvodu z rodiny zmizel, dnes se velké procento mužů snaží o pravý opak.“ Ne vždy jim to ale vyjde. Ženy vychované v pocitu, že manželství je sázka na celoživotní jistotu a záruka štěstí zároveň, nevěru neodpouštějí. Jako lvice pak brání nejen čest svoji, ale i svých dětí. V těch nejsmutnějších případech si pak otec nezajde s dětmi ani do parku. Do potomkovy maturity jsou už z nich jen dva cizí lidé.

Hlavně nepátrat!

Moudrá žena si proto nikdy nepoloží otázku: Je mi nevěrný? A to ani tehdy, když jí intuice říká, že manžel zrovna dnes večer rozhodně není na obchodní schůzce. A i tehdy by si měla důkladně rozmyslet, jestli bude pátrat dál, nebo ne. Vždycky totiž nakonec zjistí jen to, co bolí. Na rozdíl od těch, jejichž nevěra se stala věcí veřejnou, má alespoň šanci si vybrat.

Hillary Clintonová si rozhodně nechtěla zahrát v jednom z největších skandálů devadesátých let, a co by za to dala, kdyby jméno Monica Lewinská nikdy neslyšela. Ještě rok poté, co se pan prezident zapletl se stážistkou z Bílého domu, chodili všichni včetně dospívající dcery k psychologovi.

Zklamání by si ušetřila i naše první dáma, nebýt fotografi e jejího muže s bývalou letuškou Klárou Lohniskou v novinách. Ani ona však na rozvod nepomyslela. Nepřibyly tak další dvě ženy, které dříve nebo později vystřízliví, mezitím se však manželství definitivně rozpadne. „Nevěra podle mého opravdu není důvodem k rozvodu, pokud všechno ostatní funguje,“ říká rodinná terapeutka Blanka Němečková. Mnohé manželky už to prý začínají chápat.

Co měla na sobě?

Vrátil se po týdnu ze služební cesty a divil se, že místo manželky našel doma jen vzkaz: „Čekám tě u Veverek.“ Když do restaurace vešel, ihned ho napadlo: „Není nemocná?“ Marie celá pobledlá srkala nad upatlaným ubrusem čaj. „Byla taková vážná a hrozně sebejistá, když mi říkala: Máš na to hodinu. Chci vědět všechno včetně barvy jejího spodního prádla, pak ti odpustím,“ vzpomíná Jiří. Dodnes netuší, jak jeho žena na nevěru přišla, každopádně své slovo dodržela. Nikdy potom se k tomu nevrátila, nikdy nevyčítala. Je to už pět let. Dávno zapomněl, jak se ta slečna jmenovala, tuší ale, že kdyby se zeptal své ženy, věděla by.

Tak jako Marie se rozhoduje stále více žen. Místo rozvodu začnou bojovat. „Přicházejí za mnou, ale vlastně už mě nepotřebují. Samy už vědí, proč se to stalo a jak svého manžela získat zpátky,“ tvrdí Blanka Němečková. Obvykle mívají tyhle bojovnice společné dvě věci: optimismus, že to dokážou, a také ženskou solidaritu. Na manželovu milenku nezanevřou, naopak ji spíše politují. Pak si pustí zpětnou vazbu a přísně zhodnotí samy sebe: jak vypadám, co se sebou mohu ještě udělat. A téměř vždycky to zafunguje. Když pak záletný manžel upíjí s milenkou ze sklenky, napadne ho: Co já tady vůbec dělám? Proč tady sedím s někým o dvacet let mladším, když jsem si včera se svou ženou tak dobře popovídal? A kde je vlastně dnes večer ona?

V tu chvíli se ozve prastará mužská slabost – žárlivost. Pro muže je totiž manželčina nevěra děsivou noční můrou, bez ohledu na to, že on sám slib věrnosti porušil. Zájem o manželku rychle stoupá.

Ženy naopak víc než fyzická nevěra trápí nevěra citová. I proto se Marie, přestože o milence svého muže věděla všechno včetně konfekční velikosti jejích kalhotek, rychle uklidnila. Pouhá hodina, během které monitorovala každičký tón manželova hlasu a každičký jeho pohyb, stačila k tomu, aby pochopila – její výsadní postavení ohroženo není. Alespoň prozatím.

Za muže hlasuje žena

I když to tak ve světle bleskového rozvodu Jiřího Paroubka nevypadá, v devíti případech z deseti rozhodují za muže jejich ženy. Olga Havlová přestála několik nemanželských vztahů svého muže, včetně toho posledního s herečkou Dagmar Veškrnovou. Daniele Mitterrandová, manželka někdejšího francouzského prezidenta, taky neřešila dramaticky, veřejně a navždy manželovu nemanželskou dceru, ani to, že si ji posléze přestěhoval i s novou partnerkou Anne do Elysejského paláce. Exministr zdravotnictví David Rath má rovněž sotva zanedbatelný podíl na tom, že mu „mitterrandovský“ způsob života vychází dodnes. Manželka a milenka bydlí s jeho syny jen pár metrů od sebe, Rath se stará o všechny. Kdyby se tyhle dvě nedohodly, neměl by nic.

Bohužel mnohem častěji jedna záletná esemeska obrátí život naruby všem. Pro většinu žen je totiž manželství stále ještě tou bezpečnou baštou, kde žije jeden pro druhého a kde je iluze tepla a bezpečí.

Hrát, ale nesázet

Ještě před dvěma sty lety bylo nejdůležitější, aby žena přinesla věno a porodila hodně dětí, tedy budoucí levnou pracovní sílu. Před sto lety o sňatku rozhodovali rodiče a široké příbuzenstvo, to aby se společný majetek utěšeně rozrůstal. Že se k tomu všemu utěšeně rozrůstaly i řady žen, které za celý život nepoznaly orgasmus, nikoho nezajímalo. Ještě před třiceti lety znamenal sňatek příslib vlastního bytu, manželské půjčky a první dovolené u moře.

Dnes se žena dokáže sama o sebe postarat už týden po porodu. Manželství coby praktická pojistka na zajištěnou budoucnost tak nenápadně skomírá. Rozpadá se každé druhé manželství v civilizovaném světě skutečně jen proto, že máme co jíst, kde bydlet a v čem chodit? „Vlastně ano, protože očekávání lidí při vstupu do manželství se zúžilo na dobrý sex a celoživotní oddanost,“ vysvětluje sexuální antropolog Petr Prokopík, „víc než milovat chceme vlastnit.“ Velká svatba a zlatý prstýnek mají dopředu zaručit, že tohle všechno dostaneme a že budeme spokojeni až do smrti.

Pak zapípá mobil, je před půlnocí, manžel nebo manželka jsou zrovna ve vaně a nám to nedá. Na displeji čteme: „Co děláš, broučku? Spíš?“ A teď je na nás, jak se zachováme. *

Zpovědi manželek

Proč nevěrné muže opouštět a proč ne. Co bolí v paralelním vztahu nejvíc?

Anna (35 let) lékařka

Nejhůř mi bylo, když se mi kolem nohou motala tříletá dcera, roční syn se domáhal kojení a manžel seděl s pitomým výrazem u oběda a vysvětloval mi, že je s námi jen fyzicky, protože duchem je kdesi s ní. Tehdy jsem se ještě nedokázala pořádně bránit – jednak jsem s dvěma malými dětmi neměla moc na výběr a jednak – ještě pořád jsem svého muže milovala. Takže jsem zapřela sama sebe, sehrála statečnou, milou, chápající a trpělivou. Jenže to nebylo naposledy. Nejdřív říkal, že jde jen o sex, pak zase, že hledá ,přesah‘, v další fázi už šlo rovnou o hledání lásky. Rozvedla jsem se.

Milena (52 let) účetní

Občasné nevěry svého muže jsem tolerovala sedmadvacet let. Rodiče mě tak vychovali. Že manželství musí vydržet skoro všechno a ženská taky. Miloval naše dvě děti a byl to dobrý táta. To pro mě bylo zásadní. Právě kvůli nim jsem budovala svému muži image spokojeného manžela a hodného táty, pak ale přišla milenka poslední – jako z filmu – dvacet let, blondýna. Děti dospělé, on s ní začal chodit do společnosti našich přátel. Pak už to věděly i děti a já ztratila důvod to snášet. Dneska je sám a rád by se vrátil. To bych ale musela přijít já a říct: Pojď domů.

Jana (45 let) učitelka Celé noci sedával u počítače. Myslela jsem si, že má hodně práce, a chodila kolem něj po špičkách. Jednou si zrovna v kuchyni vařil kafe a já kouknu na obrazovku – manžel si přes internet povídá se ženskými. Tuhle virtuální nevěru jsem mu tolerovala dva roky. Mezitím se mnou přestal mluvit, rodina ho nezajímala. Jednoho dne si sbalil kufry. Prý že se mnou nemůže žít. Ulevilo se mi, já bych ho vyhodit nedokázala.

Lenka (38 let) právnička Znám obě role. A hrála jsem je jednu dobu současně. Nejprve jsem na sebe byla skoro hrdá, jak to všechno zvládám, a k tomu ten adrenalin z nového vztahu! Jenže pak se dostavila morální kocovina. Musela jsem si vybrat a zůstala jsem raději manželkou. Hlavně kvůli dětem, i když vím, že dělat něco „jen kvůli dětem“ se nevyplácí. Dřív nebo později jim to stejně dojde. A já? Dodnes nevím, zdali jsem se tenkrát rozhodla správně. Zpovědi milenek Co ženaté muže trápí a kdy přestávají být sexy. Touží milenky po svatbě?

Andrea (33 let) prodavačka Byl bezdětný, o to to bylo snazší. Neměla jsem takové výčitky. Jeho manželku jsem znala, zdála se mi sympatická, často jsem přemýšlela, v čem jsem lepší. Pak jsem dostala chuť jít s ní na kafe. Překvapila mě a zaskočila. Už dávno tušila, že její Mirek má milenku. Ale nevadilo jí to, protože ona měla milence. A díky našemu setkání už si nemusela nic vyčítat. Uklidnila se. Ale jen na čas, protože já se s Mirkem rozešla.

Zuzana (28 let) asistentka Zamilovala jsem se do svého učitele. Byl ženatý, měl dvě malé děti. Scházeli jsme se přes týden u mě v bytě, na dovolené a víkendy jsem samozřejmě nárok neměla. Úzkostlivě dbal na utajení. Zároveň ale po mně vyžadoval absolutní věrnost a doslova monitoroval každý můj pohyb. Scéna následovala pokaždé, když jsem mu náhodou nezvedla telefon. Nakonec jsem řekla, končím. Hned že se rozvede a vezme si mě. Žárlivý milenec? Dobrá. Ale žárlivý manžel? Do toho bych nešla nikdy!

Michaela (33 let) překladatelka Když jsme se seznámili, už půl roku se svou ženou nespal. To ale bylo to jediné, co jsem se o ní dozvěděla. Mluvil jen o nás dvou nebo o svých dětech. Kvůli nim by rodinu nikdy neopustil, přesto se za pár týdnů začal chovat jako smyslů zbavený. Žárlil na mě, na večírku, kam doprovázel svoji ženu, se věnoval mně, v noci mi psal maily. Bylo otázkou času, kdy se to provalí. Tak jsem se rozhodla, že mu rodinu zachráním. Rozešli jsme se. I přesto, že jsem si vedle něj připadala jako královna.

Kristýna (31 let) asistentka Jsme spolu už třetí rok. Tedy jen dvakrát týdně, společné dovolené a víkendy neznám. Nikdy neztrácíme čas, ať v sexu nebo v povídání, prostě se milujeme. Budu to ale muset skončit. Minulý měsíc to vypadalo, že jsem těhotná. Ihned byl ochotný požádat o rozvod. Řekl: „Teď už je jedno, jestli mě bude nenávidět má dcera, až ji opustím, nebo to dítě, co se teprve narodí a já u toho nebudu.“ Najednou zestárl o deset let. A já si uvědomila, že nechci, aby se musel rozhodovat, čí dítě ztratí. Bohudík to byl jen planý poplach. Teď mě čeká to nejtěžší – rozejít se!

—————————————————————————————————————-

Reakce čtenářky Darii Nové (otištěna ve fóru čtenářů MF Dnes, 25.9.2007):

Dovolte mi reagovat na váš článek Manželka versus milenka z Magazínu DNES. Několikrát jsem se při čtení článku přistihla, že si nejsem jistá, zda nevěru mužů vlastně podporuje a bere jako něco samozřejmého, biologicky podmíněného? Co vlastně článek sděluje ženám a mužům 21. století? Chce podpořit muže v jejich paralelních vztazích? Zpovědi manželek, ale ani milenek nijak nevypovídají o výhodnosti podporování těchto vztahů. Rady typu Hlavně nepátrat! a rada, že moudrá žena si nikdy nepoloží otázku Je mi věrný?, i další moudra mi připadají jako citace z nějakého sto let starého rádce hospodyňkám… A za vrchol považuji odstavec „Za muže hlasuje žena“ a zejména větu:
„Bohužel mnohem častěji jedna záletná esemeska obrátí život naruby všem.“ Tvrzení, že z deseti mužů za devět rozhoduje žena, je také troufalé. Zobecňování a mluvení za všechny ženy a muže je obrovsky nefér. Také se mi nechce věřit, že by ještě dnes, ve 21. století, někdo věřil na nějaké biologické ředurčenosti a pudy… Jen mne stále udivuje ten neobvyklý zájem médií o nevěru mužů. Že by to bylo na zakázku „shora“? Kvůli našim záletným politikům chytajícím druhý dech? Obhajoba nevěrných
mužů ze stran médií, opatrnost různých osobností, mají-li vyjádřit svůj názor na toto téma, prostor, který se tomu v médiích poslední dobou věnuje, opravdu udivují... Zdá se mi to však vůči mužům věrným dosti nefér. V případě, že bychom se shodli, že nejsme zvěř, nevládnou nám jen pudy, ale i rozum, a jestliže víme, že ženy milují a potřebují sex i uznání přinejmenším stejně jako muži, proč nepíšete také o nevěrných ženách? Byly by rady pro muže stejné? A přistupovali by muži na tyto rady stejně často jako ženy? Nezkusíte to zjistit?