Třetí ročník soutěže Kyselá a Zlatá žába, ve které může veřejnost nominovat autory/ky výroků sexistických nebo naopak výroků rovné příležitosti posilujících, je v plném proudu. Slavnostní vyhlášení je naplánováno na prosinec opět v Činoherním klubu.

Cílem soutěže není ukazovat na někoho škodolibým prstem. Smyslem soutěže je otevírat diskusi o stavu rovných příležitostí žen a mužů v České republice. Většina sexistických výroků je odrazem neznalosti předsudků, ve kterých se stále ještě pohybujeme, byť je potěšitelné, že zlatých nominací přibývá a přibývá.

Cílem soutěže je ukázat, že svět je barevnější. Nelze jej vidět jako černobílý, jako rozdělený na mužský a ženský. Nebo vlastně lze, ale není to fér vůči ženám a mužům, kteří se do „tradičních“ škatulek aktivního živitele a pasivní hospodyňky nevejdou nebo vejít nechtějí.

Neexistovala by reklama, kdyby nebylo zřejmé, jak mocně nás ovlivňují obrazy a jazyk, který nás obklopuje. To co funguje s práškem na praní, osobními auty či zájezdy k moři, funguje i při vytváření obrazu správného muže a správné ženy.

Prášek nemusím koupit, nebo si zrovna vyberu jiný, ale správnému obrazu ženy a muže se vyhnout nedá. A právě proto je třeba tipovat Kyselé a Zlaté, abychom se nad těmi námi vytvářenými obrazy zamýšleli. Jestli nám VŠEM náhodou někdo nevnucuje něco, co vyhovuje především JEMU.

Nominovaný politolog Michal Semín laskavě ženám dovoluje: “Nemám nic proto tomu, aby některé ženy poté, co doprovodí svoje děti na práh dospělosti, vstupovaly do veřejného života.” Nominovaný doktor Roman Šmucler na otázku jak funguje jejich dvoukariérové manželství odpovídá: “Super, protože není nikdo, kdo by se druhému obětoval. Kdybych měl manželku, která by se mi obětovala, starala by se o děti, tak by byl její život smutný, protože by na mě celé dny jen čekala. Je to takový pokus o obchod. Ona dostane hezké auto, peníze na utrácení, ale ve finále by pořád byla jinou formou placený sluha.” Hádejte. Kdo je navržen na Kyselou a kdo na Zlatou?

Svět je často složitější, než bychom si třeba přáli, ale je to spíše příležitost než hrozba, tak proč ztrácet smysl pro humor.

Tomáš Pavlas