Překvapilo vás ocenění Zlatá žába? Popřípadě proč vás překvapilo?

Překvapilo. Nejsem expert na “rovnopříležitosti”, píšu přirozeně, v dané oblasti intuitivně, nikoli dejme tomu jako přesvědčený vyznavač feminismu, jako Mirka Vodrážková.

Proč myslíte, že je v naší společnosti téma rovných příležitostí některým lidem stále k smíchu, jiné dráždí, někteří nechápou, další zpochybňují, ironizují?

Pohodlnost, neochota (se) měnit, plus stále převládající tradiční zděděný, často i ženami uznávaný a vyznávaný patriarchát.

Myslíte si, že má smysl dělat takovou soutěž? Že třeba poukazování na příklady správného a nesprávného používání jazyka a nabourávání stereotypů v přemýšlení o ženách a mužích vůbec (o což jsme se snažili) může pomoci a nějakým způsobem inspirovat lidi, kteří jazyk profesionálně používají?

Bál bych se hodnotit „správné a nesprávné používání jazyka“. Jazyk se používá správně. Problém je v přístupu, v potřebě slabých cítit se silnými. Role mužů je čím dál slabší, dneska žádné lovce a generály většina společnosti nepotřebuje. Potřeba jsou lidé, kteří cítí a myslí, nebo pracují a řídí atd. – a tady není pohlavních rozdílů. Doba se změnila, muži už nejsou ti tradičně silní, to jsou jen “zbytky epopeje”, ale my často dál té pohádce věříme, domníváme se, že ženy jsou „slabší pohlaví“, tak jim to dáváme sežrat. Něco se ale taky nemění: žena rodí, kojí, na začátku je dítěti nejblíže, ona začíná výchovu atd.
Jestli tu potřebu nadřazenosti změní vyhlašování největších slovních magorů, o tom vážně pochybuji, ostatně tyhle “soutěže” jsou hodně maskulinní podniky. Záleží na ohlasu, který Žába vyvolala – ten určí, jaký mají o soutěž lidé zájem. Co je to „profesionální používání jazyka“? Moc nechápu. Jazyk se používá, nic víc.

Proč myslíte, že si u nás mnoho lidí představuje pod pojmem feminismus bubáka, nebo vousatou bubačku? Co si představujete pod pojmem „feminismus“ vy?

Pod feminismem si představuji feminismus, směr úvahy, postoj.

Je mnoho stereotypů o feministkách, například – že nejsou vtipné, nemají rády muže, nejraději by vládly světu atd. Na organizaci soutěže i na dramaturgii slavnostního večera se podílelo mnoho feministek a feministů. Jaký jste měl vy osobně pocit z programu večera?

Nejdřív jsem se lekl, že to bude pěknej trapas, ale pak jsem docela bavil. Problém: hraný muž byl blbec, hraná žena normální. Muž by byl blbec celkem trefně, žena byla normální celkem normálně... Z toho vlastně vyčuhuje těžkost feminismu – že to klopí, hraní na druhou stranu… takže si muži mohou říkat: Pokud feministky zvítězí, budeme za ty slabé a hloupé my. A proto třeba tolik proti pění.

Vaříte rád? Kdo u vás doma myje nádobí?
bez komentáře

Děkujeme za rozhovor.

Ptala se Žába na prameni o.s.