Připravili Dana Radová, Hana Květová a Martin Bradáček
Od komunálních voleb na podzim 2006 uplynulo zhruba 130 dní. Stejné otázky jsme položili všem členům líšnického zastupitelstva. Odpovědi jsme nijak redakčně neupravovali a vy můžete posoudit, v čem se odpovědi liší a co je v nich společné.

Ludmila Fořtová (KDU-ČSL)
S jakými ideály jste šla do líšnického zastupitelstva?
Mým cílem byla snaha zlepšit situaci cest v Líšnici a příslušném okolí.

Jak se vám je daří realizovat?
V prvním volebním období se mi podařilo vetší část oprav cest zrealizovat. V druhém volebním období bych ráda s pomocí společného úsilí občanů Líšnice prosadila dokončení oprav.

Co po těch 130 dnech práce v zastupitel­stvu vidíte jako největší problém ?
Největším problémem je nedostatečný přísun peněz.

Co po těch 130 dnech práce v zastupitel­stvu vidíte jako největší klad?
Zatím jsem nezaznamenala nějaký velký pokrok.

Je potřeba práci v zastupitelstvu tak malé obce, jako je Líšnice, věnovat čas i mimo zasedání?
Myslím, že zde se musí vzít na vědomí pracovní vytížení každého z nás.

Pokud ano, kolik času jste asi věnoval (mimo zasedání zastupitelstava) práci zastupitele?
Domnívám se, že se zastupitelé nescházejí jen na ZO, ale také chodí na různá sezení týkající se např. získání peněz na dostavbu kanalizace a vodovodu.

Co si myslíte, že naše obec potřebuje v tuto chvíli nejvíce – mimo peněz samozřejmě?
Jsem toho názoru, že obec především potřebuje peníze a také bychom měli dbát na to, aby každý dal vše do původního stavu. Např. po těžbě dřeva či stavbě... Dále by bylo dobré, kdyby okolí jeho pozemku vypadalo čistě. Líbilo by se mi, kdyby byl zachován ráz venkova a nebyly zde stavěny takové hrůzy. :-)

Ing. Petr Gottwald ( KDU-ČSL)
S jakými ideály jste šel do líšnického zastupitelstva?
Spíše než ideály jsem měl cíle a před­stavy. Cíle stále platí, představy jsem měl trochu jiné.

Jak se vám je daří realizovat?
Cíle se daří realizovat, i když to jde dobře, pouze postupně. K dosud splněným cílům patří rozšíření veřejného osvětlení na Varadově a provedení výběrového řízení na provozovatele vodohospodářské
infrastruktury.

Co po těch 130 dnech práce v zastupitel­stvu vidíte jako největší problém ?
Největším problémem je samozřejmě, nezajištění finančních prostředků na dokončení vodovodu a kanalizace. Nechci nikoho unavovat čísly, ale pro představivost jen uvedu, že celkově in­vestice přesahuje 25 mil. Kč, a z toho přes 12,5 mil.
Kč musí obec uhradit z vlastních zdrojů. Nestačí jen hledat kde si půjčit, ale mu­síme vyřešit, z čeho splácet.

Co po těch 130 dnech práce v zastupitel­stvu vidíte jako největší klad? Na tuto otázku by bylo lépe si odpovědět ještě o něco později.

Je potřeba práci v zastupitelstvu tak malé obce, jako je Líšnice, věnovat čas i mimo zastupitelstvo?
Jednoznačně ano.
Pokud ano, kolik času jste asi věnoval (mimo zasedání zastupitelstva) práci zastupitele?
Odhaduji strávený čas na cca 60 až 80 hodin.

Co si myslíte, že naše obec potřebuje v tuto chvíli nejvíce – mimo peněz samozřejmě?
Odpovědět si na otázku, jak dalece jsme, jako občané, ochotni si přispět na vybudování vodovodu a kanali­zace.

Hana Květová (Žába na prameni)
S jakými ideály jste šla do líšnického za­stupitelstva?
Ideály jsem neměla naprosto žádné. Pro­tože jsem působila i v minulém zastupitel­stvu věděla jsem, jaké zásadní problémy se budou muset řešit, a že na ideály ne­zbude čas a hlavně peníze. V podstatě jsem byla rozhodnuta znovu nekandido­vat. Když chcete vykonávat jakoukoli pro­fesi, musíte k tomu mít adekvátní zkušenosti, schopnosti a vzdě­lání. Uvědomila jsem si, jak nebezpečný je volební systém, který umožní v podstatě komukoli, v závislosti na tom, jak dobrý je to můj kamarád a bez ohledu na jeho schopnosti, rozhodovat o velmi zásadních věcech spojených řízením obce. Nakonec jsem se přece jenom rozhodla to ještě jednou zkusit a po všech možných peripe­tiích jsem se nakonec zastupitelkou stala. Tentokrát jsem ale pevně rozhodnuta toto volební období nepromarnit.

Jak se Vám je daří realizovat? Nebo co je největší problém?
Nejen po 130 dnech, ale i v předchozích letech vidím jako největší problém nezá­jem občanů. Na zastupitelstvo chodí pouze hrstka většinou stále stejných lidí. Ostatní si nechají zprostředkovaně a jed­nostranně povyprávět, co se na zasedání dělo a podle toho si udělají obrázek. Lidé se k občanské aktivitě vybudí snad pouze tehdy, když se jich nějaký problém osobně dotýká. Pak jsou ochotní na zasedání při­jít. Ostatní věci jsou jakoby mimo a pak se všichni divíme, když přijdou nepopulární opatření. Nezájem lidí je totiž horší než jakkoli neschopné zastupitelstvo.

Co po těch 130 dnech práce v zastupitel­stvu vidíte jako největší klad?
Že se nám konečně podařilo prosadit, aby na obecním úřadu byla zaměstnaná ad­ministrativní síla, která zde už dlouho chy­běla.

Je potřeba práci v zastupitelstvu tak malé obce, jako je Líšnice, věnovat čas i mimo zasedání?
To záleží na tom, s čím kdo do zastupitelstva kandiduje. Pokud jde pouze o to přijít jednou za čas na zasedání, odsedět si to tam a být jen takzvaně v obraze, pak asi ne. Pokud ale někomu jde o to, jak bude vypadat místo, kde se svou rodinou žije, jak obec prosperuje, jak vesnice vypadá, jaké nové domy se v obci staví, jestli si mají kde hrát děti a jestli je zde nějaké vyžití pro mládež atd.., pak rozhodně ano. Proto jsme kladli tak velký důraz na to, koho jsme oslovili s nabídkou kandidatury na naší kandidátce a do jaké míry byli tito lidé ochotni věnovat obci svůj čas. Není totiž v silách žádného starosty nebo starostky zvládnout celou agendu pouze v jedné osobě.

Pokud ano, kolik času jste asi věnovala (mimo zasedání zastupitelstva) práci zastupitele?
Hodně, na hodiny to opravdu nepočítám. Hned v začátcích jsme strávili mnoho času nad jednacím řádem, pak jsem celé vánoční svátky strávila nad obecním rozpočtem. Navíc před každým zasedáním zastupitelstva se potřebuji podrobně seznámit s každým materiálem, který má byt projednáván, protože během zasedání není dost času na to, aby se dalo rozhodnout zda ano či ne. Dále jsem strávila také mnoho času nad projekty, které jsme za obec podávali a v současné době nad jedním, který budeme podávat v nejbližší době. Dále jsou to pak jednání a schůzky mimo zasedání atd…

Co si myslíte, že naše obec potřebuje v tuto chvíli nejvíce – mimo peněz samozřejmě?
Konstruktivní opozici. U mnohých spoluobčanů tento výraz vyvolává posměch, ale kdyby v Líšnici opozice existovala už v minulých letech, mohla by obec předejít mnohým závažným problémům, které nyní musíme řešit.

Dana Radová (Žába na prameni)
S jakými ideály jste šla do líšnického zastupitelstva?
Moc velké ideály jsem neměla, protože jsem na líšnická zastupitelstva ze zájmem čas od času chodila už v minulých letech a tušila jsem, že to, co zdědí nové zastupitelstvo nebude určitě dobře prosperující a nezadlužená obec, která může mít odvážné plány a plnit přání občanů… Protože jsem idealistka, tak si ale pořád myslím, že i přes všechny „hříchy dob minulých“ se věci v Líšnici dají měnit…a nejen věci, ale i názory lidí a hlavně to, aby se lidé o dění v obci více zajímali..

Jak se Vám je daří realizovat?
Pomalu, velmi pomalu…

Co po těch 130 dnech práce v zastupitelstvu vidíte jako největší klad?
Největší klad vidím v tom, že se léty nakupené problémy konečně začínají řešit a že se začínají řešit veřejně – od toho bude příští veřejné projednání 15. března v budově školy.

Je potřeba práci v zastupitelstvu tak malé obce, jako je Líšnice, věnovat čas i mimo zasedání?
Určitě ano. Aby se zastupitel mohl zodpovědně rozhodnout, k tomu je potřeba se dopředu seznámit se souvisejícími materiály ke každému bodu jednání. To znamená, nejen si přečíst, jaké zdůvodnění navrhovatel k bodu přikládá, ale také si potřebné materiály vyhledat a hlavně doplnit si souvislosti. Množství času, který je pro práci zastupitele potřeba, nezáleží ani tak na velikosti obce, ale na stavu, v jakém je… Líšnice má bohužel nejen vážné současné problémy, ale také mnoho takzvaných „kostlivců ve skříni“.

Pokud ano, kolik času jste věnovala (mimo zasedání zastupitelstva) práci zastupitele?
Nikdy jsem si předtím ani nepomyslela, že mně to bude stát tolik času. Na hodiny to spočítat neumím, ale mnoho hodin strávených studiem materiálů, hodin na poradách, které zasedáním zastupitelstva předcházejí, desítky bezesných hodin, kdy si v hlavě dokola promítám fakta a snažím se najít souvislosti a řešení. Hodiny nás stála a stojí příprava projektů na získání dalších peněz pro obec. Další hodiny pracuji na tom, aby se o záležitostech Líšnice dozvěděli její občané. Do této spotřeby času například patří i čas strávený nad www. stránkami, propagací obce, vydáváním těchto novin ( který se opravdu nedá už spočítat. A po každém čísle si říká, že to bylo vážně naposledy…). Toho času ale zatím nelituji, Líšnice je místo, kde chci žít.

Co si myslíte, že naše obec potřebuje v tuto chvíli nejvíce – mimo peněz samozřejmě?
Dlouhodobou rozumnou koncepci. Nejde o plánování jako za doby budování socialismu. Obec je prostě podnik, který musí plánovat. Vedení obce si musí umět spočítat, co z čeho ušetřit, kdy si půjčit, z čeho platit. Nemůžete si ani doma s rodinou dnes vzít půjčku na dvacet let a nemít zajištěný příjem. Líšnice potřebuje plán alespoň na toto volební období. Také obec potřebuje nástroje pro udržitelný rozvoj a pro regulaci stavební činnosti v obci. Bohužel minulé zastupitelstvo odsouhlasilo zrušení té části územního plánu, která obsahovala nástroje k tomu, aby nevyrůstaly stavby, které jsou v rozporu s charakterem vesnice. Získání nového funkčního územního plánu bude obci trvat přinejmenším další rok.

Jaroslav Novák (KDU-ČSL)
S jakými ideály jste šel do líšnického zastupitelstva?
Do líšnického zastupitelstva jsem kandidoval hlavně proto, abych odčinil svůj dluh z minulého volebního období vůči občanům, tj. zajistit dokončení výstavby vodovodu a kanalizace. Dále pak se pokusit získat z fondů EU “větší” peníze na zvelebení obce a krajiny okolo nás. Podílet se na tvorbě nového územního plánu, který bude citlivě řešit rozumné využití našeho území, včetně vybudování dostatečné infrastruktury (obchody, škola, školka, zdravotnické zařízení, podpora podnikání, sport a pod.) a bude mít dobře nastavenou základní regulaci.
Jak se vám je daří realizovat?
Práce starosty tak malé obce jako je Líšnice, zabírá velmi široké spektrum činností. Některé jsou vidět, o mnohých se ani nedovíte. Lidé se na vás obracejí se svými osobními problémy, starostmi, žádají o pomoc. Ve většině případů se snažíte pomoci. Když vám někdo přijde poděkovat, tak z toho mám radost, že se s vaší pomocí daný problém vyřešil. V některých případech však pomoci nelze.
Z hlediska obce se zatím vše po volbách točí kolem získání finančních prostředků na dostavbu vodovodu a kanalizace. V této věci se angažují všichni zastupitelé a myslím si, že zatím úspěšně.

Co po těch 130 dnech práce v zastupitel­stvu vidíte jako největší problém ?

Co po těch 130 dnech práce v zastupitel­stvu vidíte jako největší klad?

Je potřeba práci v zastupitelstvu tak malé obce, jako je Líšnice, věnovat čas i mimo zastupitelstvo?

Pokud ano, kolik času jste asi věnoval (mimo zasedání zastupitelstva) práci zastupitele?

Pokud ano, kolik času jste asi věnoval (mimo zasedání zastupitelstva) práci zastupitele?

Otázky 3 až 7 spolu úzce souvisí, proto se k nim vyjádřím společně.
Zastupitelstvo obce je kolektivní orgán. Při rozhodování je třeba, i když na věc není jednotný názor, přijmout takové řešení, které bude ve svém důsledku prospěšné pro obec, pro občany. Proto nechci v zastupitelstvu vyhledávat problémy a veřejně je prezentovat a tím určitým způsobem zastupitele rozdělovat. Nastanou-li, je třeba je vyřešit na poradě ZO.
Jako velký klad vidím v aktivním zapojení se všech členů ZO v řešení zmiňovaného problému dodělání vodovodu a kanalizace a rozdělení odpovědností členů zastupitelstva. Všichni zastupitelé určitě po krátké době vidí, že nestačí pouze chodit na zasedání ZO a tam něco odhlasovat. Zúčastňují se mnohých jednání mimo zastupitelstvo, protože je to třeba.

Poznámka redakce
Do doby uzávěrky nedorazily odpovědi od Evy Vodákové (Strana zelených) a od Tomáše Staucha (KDU-ČSL).

---