ŽÁBA NA PRAMENI, o.s.
rozcestník hlavních aktivit a projektů
osvěta, vzdělávání, kulturní aktivity,
vyrovnávání šancí žen a mužů,
rozvoj občanské společnosti

Žába na prameni, o.s. 

14. 04. 2007, rubrika: O nás
 

Jsme společností aktivních občanek a občanů, kteří se snaží vzít svůj život do vlastních rukou, jsou ochotni věnovat svůj čas péči o věci veřejné, snaze o nápravu poměrů, které nevyhovují, či ke zlepšení toho, co zlepšení vyžaduje. K tomu ale je zapotřebí i notná dávka občanské odvahy, aktivita a přesvědčení, že jsme to my, kdo spoluurčujeme běh věcí a nejsme jimi jen pasivně smýkáni; také schopnost nazření problému z více stran; bez předsudků, otevřenost vůči jiným názorům, vzdělávání, umění diskuse a pocit, že je nás – aktivních občanek a občanů stále více.

V září 2004 začaly společně Dana Radová, Hana Květová a několik dalších žen z Líšnice vydávat místní nezávislé noviny a organizovat různé kulturní a společenské akce pod názvem Žába na prameni. Občanské sdružení Žába na prameni bylo formálně založeno v březnu 2005, a záhy se jeho činnost rozdělila na dvě sekce. Líšnická žába na prameni se zaměřovala na komunální politiku, kulturní a společenský život v obci. Jméno sdružení iniciovala obří socha Žáby od sochaře Martina Bradáčka, která byla odhalena u líšnického rybníka 23.června roku 1999 u příležitosti uvedení představení divadla Křoví, spolku pedagožek, pedagogů, příznivců a příznivkyň divadelního, hudebního a výtvarného experimentování z Líšnice a širokého okolí. Socha se stala dominantou obce, symbolem pospolitosti, cílem vycházek místních i návštěvníků. Za tři roky však socha záhadně zmizela. Po bezvýsledném pátrání se spojily různé iniciativy v obci, vzniklo naše sdružení a líšnická sekce se zaměřovala na zlepšování života v obci také na získání finančních prostředků na novou „neukradnutelnou“ žábu. Přes různá úskalí a problémy “doskákaly” obě ředitelky sdružení Dana Radová a Hana Květová v říjnu 2006 do zastupitelstva obce Líšnice.

Dnes v roce 2013 je Hana Květová-Navrátilová již druhé volební období úspěšnou starostkou v obci Líšnice a Dana Radová se věnuje kulturním aktivitám a vedení sdružení Žába na prameni.

Žába na prameni se profesionálně zabývá vzděláváním a výchovou směřující k aktivnímu občanství, ke společnosti bez předsudků, k vyrovnávání šancí žen a mužů, k celoživotnímu vzdělávání. Snaží se reflektovat aktuální potřeby občanské společnosti.


Kdo jsme v roce 2012

Ředitelkou a předsedkyní sdružení je Dana Radová.

Genderovým expertem, koordinátorem a manažerem projektů je Tomáš Pavlas.

Redaktorem a glosátorem dění je Karel Polanský.

Na realizaci projektů se podílí stálí, nebo externí spolupracovníci a spolupracovnice, aktivistky a aktivisté, dobrovolníci, bez nichž by kouzelná Žába proměňovala jen velmi pomalu….


Dana Radová, ředitelka a předsedkyně sdružení, vystudovala PedF UK, obor Výtvarná výchova a učitelství základních a středních uměleckých škol. Její prací i koníčkem jsou reklama, umění, vzdělávání, osvěta i kultura-tedy vše, co ji baví.

“Místo večerních televizních seriálů žiji svůj vlastní, nepředvídatelný a barevný seriál například v divadle Křoví, maluji, čtu, píšu, sázím kytky, když se nikdo nedívá – nadšeně břišně tančím, když nesněží, jezdím nejlepším autem na světě. Tím je pro mne Citroen 2CV – to je to auto, ve kterém ve francouzských filmech jezdí bláznivé jeptišky. Jeptiška nejsem, život bez mužů si nedovedu představit. Mám dva syny. Moje aktivity vedou mimo jiné k tomu, aby nám synáčky jejich budoucí partneři nebo partnerky nemuseli reklamovat, aby nám všem společně bylo dobře a abychom přestali dělat z feminismů bubáky”.


Tomáš Pavlas, genderový expert, manažer a koordinátor projektů. Vystudoval kybernetiku na FEL ČVUT a Gender Studies na FHS UK. “Coby aktivní horolezec jsem si myslel, že jsem borec. Pak se nám narodil syn a iluzi byl konec. Probdělá noc s nastydlým Metodějem dokáže proměnit i vzpomínku na náročný bivak s nohama v batohu: to jsem se tenkrát pěkně vyspal. Teď lezu v horách, kde potkávám mnoho žen, často jsme na jednom laně. Je zde spousta nevylezených cest, a ty už vylezené většinou nemají mužské opakování. Kde, že to je? Všude kolem nás jsou hory rovných příležitostí, chce to jen genderové brýle.”

Minulost do roku 2008, naši spolupracovníci a spolupracovnice, aktivisté a aktivistky:

Hana Květová, finanční ředitelka, stále hledá odvahu k tomu, přihlásit se ke studiu na VŠE v Praze, obor Ekonomie.

“Nemám ráda jednotvárnost, a tak si tak trochu experimentuji ze životem. Mým životním experimentem byla trojčata, která se mi narodila před čtyřmi lety. Život s nimi rozhodně není jednotvárny a tak z nich občas (často) šílím. Dalším bylo založení občanského sdružení a realizace projektů a příští rok snad dostanu odvahu přihlásit se k přijímacím zkouškám na VŠE. Mám ráda kvalitní víno, sebevědomé muže (gentlemany) a dobrou hudbu. Poslední dobou jsem také začala experimentovat s golfovou holí a míčkem”.



Tomáš Pavlas, koordinátor projektu: Ženy pro občanskou společnost. Vystudoval kybernetiku na FEL ČVUT a v současné době dokončuje studium Gender Studies na FHS UK. “Coby aktivní horolezec jsem si myslel, že jsem borec. Pak se nám narodil syn (nyní 3 roky) a iluzi byl konec. Probdělá noc s nastydlým Metodějem dokáže proměnit i vzpomínku na náročný bivak s nohama v batohu: to jsem se tenkrát pěkně vyspal. Teď lezu v horách, kde potkávám mnoho žen, často jsme na jednom laně. Je zde spousta nevylezených cest, a ty už vylezené většinou nemají mužské opakování. Kde, že to je? Všude kolem nás jsou hory rovných příležitostí, chce to jen genderové brýle.”


Jitka Pražáková, asistentka
Dokončuje magisterské studium na Lesnické fakultě ČZU v Praze, kde studuje obor Aplikovaná ekologie. Ráda břišně tančí, hraje na flétnu, zpívá a chodí po horách.


Petra Hudcová, redaktorka webových stránek www.novezeny.eu a www.novimuzi.eu
Vystudovala bohemistiku a germanistiku na FF MU v Brně, ve studiu pokračuje na Ústavu české literatury a literární vědy FF UK v Praze. Pochází z Moravského krasu a nejlíp se cítí v jeskyni. Těší ji kytky, knížky, klid a kostely. Má ráda feminismus a muže.


Helena Franke, koordinátorka a psycholožka
Karel Polanský, redaktor
Jaroslav Lenert´, redaktor

Anna Babanová, koordinátorka projektu Rovné příležitosti v pedagogické praxi. Vystudovala PedF UK, obor Výtvarná výchova a učitelství základních a středních uměleckých škol.

“Děti zatím nemám, i když se na ně moc těším. A tak než přijdou, snažím se o to, aby můj svět byl místem rovných šancí pro všechny. Možná se Vám zdá, že si to příliš maluji, tak musím dodat, že obrazy maluji taky :-)”.


Jozef Miskolci, odborný asistent projektu Rovné příležitosti v pedagogické praxi Absolvent Středoevropské univerzity v Budapešti, obor genderová studia.

“Prečo sa muž, teda práve ten „opresor“ a držiteľ spoločenskej moci, rozhodne študovať genderové štúdiá alebo dokonca aktivizovať v oblasti rovných príležitostí? To je otázka, ktorú mi ľudia kladú denne. V prvom rade cítim, že niekto musí obhajovať i tú „mužskú“ prizmu vo feministickom prostredí. Naviac niekto, kto vychádza z podobných socializačných vplyvov, to musí vysvetliť i tým mužom, čo vlastne strácajú súčasným rozložením spoločenskej moci a nekritickým prijímaním vžitých genderových stereotypov. A Žaba mi k tomu poskytuje obrovský priestor”.


Bětka Merunková, koordinátorka soutěže Kyselá a Zlatá žába, redaktorka v terénu. Absolventka bakalářského programu na FHS UK se zaměřením na gender, nyní na stáži ve Španělsku v rámci programu Evropská dobrovolná služba.

“Gender je pro mě především o neustálé reflexi sebe sama, mého jednání a jednání lidí v mém okolí. Patřit k Žábě na prameni mě baví právě proto, že Žába nediktuje, nepoučuje, nediriguje, ale popichuje a provokuje lidi k přemítání nad tím jak žijí, myslí, mluví, či píší. Takových šťouchanců podle mě není nikdy dost”.


Karel Snášel, Student Vysoké školy Jana Amose Komenského, obor sociální a masová komunikace.

“Základní i střední školu mám ještě v živé paměti. Je dobré si uvědomit to, s čím jsem se denně setkával, popřípadě co jsem sám považoval za zcela normální. V Žábě mám prostor si tyto stereotypy uvědomit, pracovat na sobě. Práce je pro mě zajímavá i po technické stránce, protože je často nutné vyřešit na první pohled neřešitelné problémy”.




a další …

Den v triku