Doporučujeme například nové stránky, které Žába na prameni právě spustila: www.novezeny.eu a www.novimuzi.eu
V rubrice Na vlastní nebezpečí se v článku Hany Havelkové můžete alespoň zhruba zorientovat v historii feminismů a věřte, že se budete divit. Malá ochutnávka a slovníček základních pojmů
níže:

Vzorem pro moderní evropské zákoníky byl Napoleonův kodex (Code civil) z roku 1804, který napodobovaly další evropské země. Na našem území se jednalo o Všeobecný občanský zákoník z roku 1811 (tzv. ABGB – Das allgemeine bűrgerliche Gesetzbuch), který kupříkladu stanovuje, že:
• manžel je povinen manželku živit
• manželka má právo požívat manželova stavu – po společenském žebříčku se tedy pohybuje ne vlastní prací, ale sňatkem
• manželka je na úřadech zastupována manželem
• otec rozhoduje o výživě a výchově dětí
• manželka je povinná poslouchat manželovy příkazy
• majetková práva má pouze manžel
• při rozluce (která byla velice výjimečná) nesmí žena
vychovávat chlapce staršího 4 let či dívku starší 7 let, děti pak automaticky přecházejí do péče otce (kde se o ně stará nějaká jiná žena opět podle jeho příkazů)
• po smrti manžela nemůže být žena jedinou poručnicí dětí, musí se najít spoluporučník
Zmíněný zákon o rodině svědčí o tom, že společenský systém pohlížel na ženu jako na nesvéprávnou.
A jak je to dnes? Určitě trochu jinak….
Já, například mám pět vdaných kamarádek, z nichž ani jedna není majitelkou ani spolumajitelkou domu či bytu, ve kterém spolu s manželi bydlí, které společně budovali…Jaksi ze zvyku je to napsáno na jejich muže…Proč ne, ovšem jen do chvíle, kdy se manželé začnou bavit o rozvodu….

Vaše Žába

Diskriminace na základě pohlaví
Představuje různé formy znevýhodňování žen a mužů, resp. zamezování přístupu ke společenským zdrojům, možnostem a příležitostem na základě pohlaví bez přihlédnutí k individuálním schopnostem a osobnostnímu potenciálu. Objevuje se ve všech sférách a oblastech lidské činnosti – ekonomické, právní, rodinné, kulturní atd. Typickou formou přímé diskriminace na základě pohlaví je znevýhodňování žen při zaměstnávání, otevřené ponižování a znevažování žen na pracovišti či v rodině. Formy nepřímé diskriminace jsou obtížněji odhalitelné a dokazatelné. Rozumí se tím situace, kdy zákon, politika nebo praxe se jeví jako neutrální, ale ve výsledku mají negativní dopad na jedno nebo druhé pohlaví. Pojem diskriminace na základě pohlaví je v zásadě totožný s pojmem diskriminace na základě genderu, bez ohledu na významové odlišnosti kategorií gender a pohlaví.

Dvojitá zátěž žen
Způsobená očekáváním, že ženy se budou kromě své placené práce věnovat vedení domácnosti. Dvojitá zátěž označuje práci žen v rámci produktivní a reproduktivní činnosti.

Esencialismus (resp. esencialistická teorie)
Teorie sociálních věd, která tvrdí, že všechny sociální jevy v sobě obsahují přirozené jádro, které je dané. Podle této teorie existuje určitá objektivní podstata mužství a ženství, přičemž podstatu ženství sdílejí všechny ženy a podstata mužství je vlastní všem mužům. Vyhrocenou formou esencialismu je biologický determinismus. Jeho zastánci a zastánkyně jsou přesvědčeni, že náš život je determinován, tedy nezměnitelně naprogramován naší biologickou podstatou. Ta je podle této teorie výsledkem evoluce a je vysoce funkční pro reprodukci rodu.

Konstruktivismus (resp. konstruktivistická teorie)
Podle této sociologické teorie sociální svět, ve kterém žijeme, spoluutváříme v procesu sociální interakce a komunikace. To znamená, že věci, které vnímáme jako přirozené a zjevné, mohou být ve skutečnosti výtvorem určité kultury anebo společnosti. Rozdíly mezi pohlavími jsou také podle konstruktivistických teorií produktem společnosti. Konstruktivismus nepopírá, že existují biologické rozdíly mezi muži a ženami. Zároveň ale zpochybňuje představu mužského a ženského chování jako biologicky daného nebo přirozeného.

Feminismus/feminismy
Sociální hnutí, které se začalo formovat v 18. století. Upozornilo na nerovnoprávné postavení žen ve společnosti a vzneslo nároky na rovnoprávný status žen i dalších diskriminovaných a ponižovaných skupin obyvatelstva. Požadavkem prvních feministek a feministů bylo především zahrnutí ženských práv pod lidská práva (vztažení občanských práv nejen na muže) a zlepšení životních podmínek žen. Vydobytí základních občanských práv pro ženy (volební právo, právo na majetek, právo na vzdělání, právo na ochranu před všemi formami násilí apod.) umožnilo zpochybnit samozřejmost a přirozenost rolí žen a mužů ve společnosti. Feminismus se dělí do mnoha různých myšlenkových proudů (např. liberální, socialistický, psychoanalytický, radikální atd.), a proto je vhodnější mluvit spíše o feminismech v množném čísle. Například liberální feminismus usiluje o vytvoření podmínek umožňujících skloubit profesi a rodinu či zvýšení politické reprezentace žen, zatímco anarchofeminismus zpochybňuje kapitalistické uspořádání společnosti a snahy liberálního feminismu vnímá jako přikývnutí „mužskému“ způsobu uspořádání společnosti zaměřenému na výkon a uchvácení moci. Přesto je však možné hovořit o některých jednotících prvcích společných pro všechny směry. Jedním z nich je přesvědčení, že ženy mají ve společnosti nižší ekonomické, politické a sociální postavení. Představy, jak tuto nerovnost odstranit, se však v jednotlivých feministických proudech rozchází.

Genderové nerovnosti
Uspořádání společnosti, v níž muži a ženy nemají stejný podíl na hmotném bohatství a rozhodování. V tradičních společnostech byla sociální nerovnost na základě genderu, urozeného či neurozeného původu, etnicity apod. považována za legitimní, tzn. byla ospravedlněna a vysvětlena božím záměrem. V demokratické společnosti jsou sociální nerovnosti založené na genderu, etnicitě, sexuální orientaci apod. považovány za nepřípustné a jsou zaváděna opatření zajišťující uplatňování principu rovných příležitostí a nediskriminace.

Generické maskulinum
Mužské jazykové tvary v názvech povolání, funkcí a společenského zařazení, jako například klient, lékař, majitel. Do 70. let 20. století se soudilo, že mužské tvary dostatečně zastupují také ženy, kterým to nevadí a neškodí. Různými výzkumy a psychologickými testy však bylo prokázáno, že v drtivé většině případů si lidé při užití generického maskulina spontánně představí osobu mužského pohlaví. Čím vyšší je prestiž dané funkce či profese, tím se také zvyšuje procento asociací s mužským pohlavím. Jazyk odráží společenskou realitu, zároveň ji však fixuje a ospravedlňuje, a svým způsobem tak lobbuje za muže. V důsledku užívání generického maskulina se ženy vytrácejí z naší představy veřejného života, jsou systematicky zneviditelňovány a v reálném a materiálním důsledku také společensky znevýhodňovány.

Rovné příležitosti
Požadavek rovných výchozích podmínek pro účast žen a mužů na ekonomickém, politickém a sociálním životě. Rovné příležitosti znamenají odstranění viditelných i neviditelných překážek na základě pohlaví. Patří sem zajištění rovných příležitostí na trhu práce, vytváření podmínek pro slaďování rodinného a pracovního života, aktivity proti násilí na ženách, podpora účasti žen v rozhodovacích procesech, odstraňování genderových stereotypů ve vzdělávání, otázka reprodukčních práv apod.

Sexismus
Obecně je považován za formu diskriminace na základě pohlaví (analogie s pojmem rasismus označujícím diskriminaci na základě „rasových“ rozdílů). Tento pojem byl ustaven americkým feministickým hnutím jako označení různých forem znevýhodnění a útlaku žen na základě jejich příslušnosti k ženskému pohlaví.

Slaďování osobního a pracovního života
Popisuje možnosti, jak sladit péči o děti s uplatněním v zaměstnání. Týká se přístupu zaměstnanců/zaměstnankyň k pracovnímu a osobnímu životu a strategií a politik zaměstnavatelů vůči svým zaměstnancům. Patří sem také vstřícný přístup k rodině (tzv. family-friendly přístup), který je založen na větším vzájemném respektu zájmů zaměstnavatelů a zaměstnanců. Řešením je například zavádění netradičních flexibilních pracovních režimů (zkrácená pracovní doba, zkrácený pracovní úvazek, pohyblivá pracovní doba) a poskytování dalších možností zaměstnaneckých výhod. Způsob rozdělení rolí a povinností v rodině je v naší společnosti dosud ve velké míře založen na genderových stereotypech (žena se věnuje více rodině na úkor práce, muž se věnuje naopak spíše práci na úkor rodiny). Nevstřícný přístup zaměstnavatelů k zájmům rodiny tudíž postihuje mnohem více ženy než muže. Pro slovní spojení slaďování osobního a pracovního života se někdy používá anglický termín work-life balance.

Šovinismus
Označuje slepou víru v nadřazenost jedné sociální skupiny nad druhou, například jednoho národa nad druhým nebo jednoho pohlaví nad druhým.

Palce drží vaše Žába